Po tisíce let přitom byly podobné scény k vidění i v evropské krajině, kde hejna ptáků přitahovala stáda velkých kopytníků, jako jsou divocí koně, zubři nebo pratuři. S jejich vymizením se rozpadly i vazby mezi oběma skupinami zvířat. S návratem velkých kopytníků se však ptákům vracejí i modely chování, které řadu desetiletí či století nemohli uplatňovat.

„Když jsme před několika lety navštívili holandský Národní park Zuid Kennemerland, upoutaly nás volavky, které hlídkovaly v těsné blízkosti, někdy i na hřbetech místních koní a praturů a lovily hmyz a malé obratlovce vyplašené velkými zvířaty. Podobné modely chování u nás tehdy nebylo možno pozorovat,“ popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Když se loni objevili velcí kopytníci v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice, začali také místní ptáci objevovat výhody přítomnosti velkých zvířat. „Ptáci se velmi rychle naučí přítomnosti velkých býložravců využívat. Holandské straky dříve zubry zcela jistě nikdy nepotkaly, po jejich vysazení v Národním parku Zuid Kennemerland však rychle zjistily, že jejich srst ukrývá nutričně hodnotná klíšťata. Podobně začali v Milovicích již první sezónu špačci využívat koně,“ doplnil Miloslav Jirků.

S domácími zvířaty většinou podobná souhra opeřencům nefunguje. „Na intenzivních pastvinách hospodářských zvířat, které jsou druhově chudé, zvířata většinou nemají co plašit a ptáci tak nemají důvod je sledovat, ani kolem nich patrolovat.