Senátor Ivo Valenta, zaštiťující projekt AKADEMIE SAMOSPRÁV: „Oslovím kolegy v Senátu, abychom podali proti zákonu ústavní stížnost“
Právní stanovisko renomované advokátní kanceláře pro samosprávu Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, k zákonu o střetu zájmu po novele dochází k velmi překvapivému a zásadnímu závěru. Zákon v té podobě, jak byl přijat, je zákonem protiústavním. Protiústavnost spočívá v tom, že povinnosti ukládané daným zákonem zasahuje významně do práv třetích, nepovinných osob, a to zejména manželských partnerů v rámci SJM – společné jmění manželů, a dále společníků a akcionářů obchodních společností, kteří nejsou povinnými subjekty, ale jejichž majetkové poměry jsou tímto způsobem zveřejňovány tak, jako by povinnými subjekty byly. Zveřejňování informací u společníků a akcionářů dále narušuje významně podmínky rovné hospodářské soutěže jako předpokladu moderní ekonomiky. Zákonem jsou vůči citovaným subjektům porušena podle Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové hned dvě ustanovení Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR – článek 4. a článek 10. Senátor Valenta proto požádá své kolegy o podporu, aby se k Ústavnímu soudu dostala ústavní stížnost, která zajistí přezkum zákona. Před Ústavním soudem ČR by danou ústavní stížnost zastupovala právě Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová.
Senátor Ivo Valenta: „Kontrola ve veřejné správě je nutná. Mám ale pocit, že se to špehování už vymklo zdravému rozumu. Předpokládat, že všichni se jdou do samosprávy, která má nejvyšší důvěru občanů, napakovat, je zcestné. A pokud to zasahuje celé rodiny, je třeba s tím, něco udělat.“
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová: „Podle mého názoru nemůže zákon tak, jak teď zní, před Ústavním soudem obstát. Začínám mít pocit, že je zde cílená snaha odradit schopné lidi do zastupitelstev obcí a měst vůbec kandidovat, a tak samosprávu personálně oslabit. Samospráva je totiž velmi silná a samostatná, a tato síla poslední roky překáží. Ale samosprávu nesmíme dát.“
Celý text právního stanoviska:
Právní stanovisko
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
k obsahu zákona o střetu zájmů po novele
Zákon č. 159/2006 Sb.
Základní věta:
Zákon v té podobě, jak byl přijatý, je zákonem protiústavním.
Proto nemusí být respektován a jeho obsah by měl přezkoumat Ústavní soud.
V letošním roce byl novelizován zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Novelou došlo k několika zásadním změnám
a) v podávání oznámení
b) v obsahu oznámení.
Novela nabyla účinnosti od 1.9.2017.
To způsobilo mimo jiné i to, že v letošním roce je povinnost podat čestné prohlášení dvakrát. Poprvé to bylo do 30.6.2017 za předchozí rok 2016 písemným vyplněním formuláře dle vyhlášky č. 578/2006 Sb. a předáním tajemníkovi obecního úřadu nebo starostovi obce v obcích, kde není tajemník. Podruhé to má být oznámení ve lhůtě od 1. října do 30. listopadu 2017, a to elektronicky vyplněním příslušného formuláře, jehož struktura je stanovena vyhláškou č. 79/2017 Sb. Evidenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti a registr oznámení je informačním systémem veřejné správy.
Zásadní změna je v oznámení o majetku. Veřejný funkcionář má být povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit:
a) majetek, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a to do 30ti dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení zapsala právnická osoba nebo její orgán, pro níž vykonává veřejnou funkci
b) majetek, který nabyl v průběhu výkonu funkce, a to do 30. června následujícího kalendářního roku
V oznámení pak funkcionář má uvést věci nemovité, cenné papíry, zaknihované cenné papíry, podíly v obchodní korporaci, které nejsou představovány cenným papírem a jiné věci movité určené podle druhu. U uvedení těchto jiných movitých věcí pak záleží, zda jde o oznámení podle a) nebo b). Pokud podle a), zveřejňují se jiné movité věci přesahující v jednotlivém případě částku 500 000 Kč. Dle b) se zveřejňují jiné movité věci, pokud v souhrnu přesahují částku 500 000 Kč, přičemž se nezapočítávají věci, jejichž cena je nižší než 50 000 Kč.
V oznámení o majetku veřejný funkcionář musí uvést způsob nabytí (např. koupě, dar, směna atd.) a cenu majetku s výjimkou, že pokud podává oznámení podle a) neuvádí cenu u věcí nemovitých a u jiných movitých věcí se uvádí cena v místě a čase obvyklá. U oznámení podle b) se uvádí vždy konkrétní cena, za kterou veřejný funkcionář věc nemovitou nebo jinou věc movitou nabyl.
Změna je i u oznámení o příjmech a závazcích, protože nově bude veřejný funkcionář navíc povinně oznamovat nesplacené závazky, které má ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a to nesplacené závazky jednotlivě převyšující částku 100.000 Kč, ve lhůtě do 30ti dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení zapsala právnická osoba nebo její orgán, pro niž vykonává veřejnou funkci.
Další změny se týkají nahlížení do registru oznámení, který bude veřejně přístupným registrem a nahlížení na údaje bude možné ve dvou úrovních.
Oznámení a údaje uvolněných členů zastupitelstev obcí a neuvolněných členů zastupitelstev obcí, kteří vykonávají funkci starosty, místostarosty a člena rady budou přístupná bez žádosti.
Na oznámení úředníků obecních úřadů bude pak možné nahlížet pouze na základě žádosti.
Právní stanovisko advokátní kanceláře Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová k danému zákonu a přijatým změnám
Zákon v té podobě, jak byl přijatý, je zákonem protiústavním.
Protiústavnost spočívá v tom, že povinnosti ukládané daným zákonem zasahuje významně do práv třetích, nepovinných osob, a to zejména manželských partnerů v rámci SJM – společné jmění manželů, a dále společníků a akcionářů obchodních společností, kteří nejsou povinnými subjekty, ale jejichž majetkové poměry jsou tímto způsobem zveřejňovány tak, jako by povinnými subjekty byly. Zveřejňování informací u společníků a akcionářů dále narušuje významně podmínky rovné hospodářské soutěže jako předpokladu moderní ekonomiky.
Zákonem jsou vůči citovaným subjektům porušena tato ustanovení ústavního pořádku ČR
Čl. 4 LZSP:
1. Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
2. Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem.
3. Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
4. Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
Čl. 10 LZSP:
1. Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
2. Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
3. Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Proto zastávám názor, že daný zákon nemusí být v této podobě respektován, a měl by jej z výše uvedených důvodů přezkoumat Ústavní soud České republiky.
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
advokátka
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
