„Nejvzácnějším obojživelníkem národního parku je skokan ostronosý. Dobře rozpoznatelní jsou samci v době páření. Na pár dní totiž získávají zvláštní modrošedé zbarvení,“ popsal biolog muzea Antonín Reiter. Svá poslední útočiště zde nalezli v povodí Klaperova potoka nebo kolem rybníka Jejkal na Vranovsku.

Bohaté populace mají podle biologa v Podyjí například mlok skvrnitý, ropucha obecná nebo skokan štíhlý a hnědý. „Běžně se zde vyskytuje také rosnička zelená. Tuto populární žábu je ale možné pozorovat jen zřídka. Většinou totiž žije skrytě v rostlinách,“ upřesnil Reiter. Její přítomnost na přelomu jara a léta ale prozradí typický silný svolávací hlas samců, který se ozývá od mnoha rybníčků a tůní v Podyjí.

Obojživelníci jsou v české přírodě důležitou součástí potravních sítí. Dospělí jedinci jsou významní konzumenti hmyzu. Jejich larvy zase pojídají plankton a řasy v tůních. Na žábách si naopak pochutná čáp a další ptáci. Známí lovci obojživelníků jsou i vydry nebo tchoři a jezevci či užovka. Vědci je ale například využívají i jako důležitý bioindikátor zachovalosti či změn životního prostředí.

V Národním parku Podyjí se populace obojživelníků pravidelně pozorují již řadu let. „Našim cílem je především získat přehled o změnách početnosti jednotlivých druhů a také sledovat vývoj lokalit cenných pro tato zvířata. V samotném národním parku a jeho ochranném pásmu ochranáři v posledním desetiletí vytvořili sedm nových tůní a mokřadů. Ty již existující pravidelně udržují,“ vysvětlil Reiter.

Infoleták je další ze série materiálů, kterou v poslední době Správa Národního parku Podyjí vydala. Věnovala se v nich například ptákům, netopýrům, plazům nebo technickým a architektonickým památkám Podyji. Ke stažení jsou k dispozici na našem webu. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.