Bezprecedentní požár v NP České Švýcarsko odhalil mnoho hrozeb, které souvisejí s klimatickou změnou, přístupy k ochraně přírody, vysokou návštěvností některých přírodních lokalit nebo limity hasebních zásahů. Zásadním úkolem politické reprezentace a odborníků z celého spektra souvisejících činností není podle našeho názoru hledání viníků, ale hledání způsobů, jak podobným událostem v lesích předcházet. K této konstruktivní a věcné diskuzi bychom rádi vyzvali.

Fakt, že se vlivem změny klimatu zvyšuje riziko vzniku požárů, by měl iniciovat zavádění opatření, která mohou zabránit jejich rozšíření do rozsahu, který jsme viděli v NP České Švýcarsko (průměrná velikost lesního požáru ČR v období 1992-2021 je 0,38 ha).

Je zřejmé, že každé území, a to i území národního parku, je oblastí, kde se střetává více zájmů a požadavků. Přestože jeden společenský zájem může převážit, neznamená to, že je možné ignorovat ostatní. Naopak je nutné velmi pečlivě zvažovat důsledky specifické péče o konkrétní území na jeho okolí a obyvatele. Proto odmítáme přístupy zveřejněné v návrhu zásad péče o NP České Švýcarsko, které například uvádějí, že je velkou výzvou hledat do budoucna řešení, jak využívat oheň v obnovním managementu chráněných území nebo, že hašení požárů je v principu zásahem do nerušeného průběhu přírodních dějů, i když platí, že naprostá většina požárů je dnes způsobena činností člověka. Tento přístup považujeme za hazard s budoucností předmětů ochrany v chráněných územích, ale i za potenciální ohrožení dalších lokalit, majetků a krajiny jako celku.

V Německu již saský premiér Michael Kretschmer vyzval k přehodnocení a debatě o hospodaření v národních parcích. Považujeme za naprosto nezbytné, aby podobná diskuze začala i České republice a v kontextu požáru v NP České Švýcarsko se začaly co nejrychleji (i s ohledem na stávající požární riziko na zbylém území NP České Švýcarsko) hledat odpovědi zejména na následující otázky:

Bezpečné principy ochrany přírody