Dosavadní praxe je taková, že pokud byla odsouzenému ve výkonu trestu, např. od rodinných příslušníků, zaslána určitá částka peněz, tak 1/2 této částky zajistila Vězeňská služba a odsouzený touto poměrnou částkou hradil způsobenou škodu, výživné, náklady řízení, pobyt ve výkonu trestu a další dle ust. § 25 odst. 4 zák. č. 169/1999 Sb.
Druhou polovinu této částky obdržel odsouzený na své „konto“, kde si mohl koupit ve vězeňské kantýně jídlo, základní hygienické prostředky, kuřivo atd.
Vězeňská služba ČR dává v těchto dnech odsouzeným na vědomí, že bude aplikovat od 1. 1. 2022 následující postup:
Zdroj Albert Žirovnický
U pohledávek, které nejsou uvedeny v § 25 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb. Městský soud v Praze se odkazuje na NSS 7 As 396/2019-23 a NSS 6 As 317-2017, kdy v případě, že odsouzený má neuhrazené dluhy vyjmenované v § 25 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., polovinu finančních prostředků na účtu vedeném věznicí může použít jen na úhradu těchto dluhů. To ovšem neznamená, že druhá polovina prostředků na tomto účtu musí zůstat odsouzenému plně k dispozici. Jestliže má odsouzený další neuhrazené splatné dluhy, které nespadají pod § 25 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., a jeho finanční prostředky podléhají exekuci nařízené v souladu se zákonem, lze tyto finanční prostředky exekucí postihnout. Přičemž základní životní potřeby jsou odsouzenému zajišťovány ve věznici, není proto třeba jej chránit ponecháním finančních prostředků v rámci nezabavitelné částky (druhá polovina doručených peněz).
Objektivní čísla
Dle oficiálních čísel má ve věznici dluh 87 % vězňů (Zdroj). Z našeho pohledu a s ohledem na stav, že se jedná o číslo průměrné, je situace objektivně taková, že dluh má cca 94 % vězňů. Daleko horší číslo je, že průměrný vězeň má 13 exekucí (Zdroj), které samozřejmě v průběhu výkonu trestu nemá sebemenší šanci nikdy zaplatit, a nastává zcela přirozeně tzv. dluhová past.
Začne boj o zdraví?
Není žádným tajemstvím , že zdravotní péče ve výkonu trestu je zcela katastrofální. Aplikací nových pravidel ohledně nakládání s finančními prostředky si nikdo neuvědomuje, že se také týká léků s tzv. doplatkem, který si odsouzený již nebude moci uhradit.
Řada odsouzených přichází do výkonu trestu s menším dluhem, než když z výkonu trestu odcházejí
Bohužel dluhová spirála se ve výkonu trestu v drtivé většině (cca 98 %) prohlubuje. Nastává tak stav, že odsouzený po výkonu trestu má daleko větší dluh, než když do výkonu trestu nastoupil, což má logický efekt ve skoro 70% recidivě.
Je nutno zmínit, že Česká republika má v přepočtu na 100.000 obyvatel v civilizované Evropě jedny z nejhorších čísla v počtu osob ve výkonu trestu, ale i následně v tzv. recidivě, která činí neuvěřitelných skoro 70 %. Můžeme tedy objektivně konstatovat, že si vězně v České republice doslova a do písmene vyrábíme. (Zdroj)
Ekonomický efekt?
V dosavadní praxi (do 31. 12. 2021) se řada odsouzených doslova vykoupila tím, že akceptovala nastavený systém, a ze zákona musela akceptovat zajištění 1/2 zaslaných finančních prostředků Vězeňskou službou ČR. Jedna polovina šla, dle našeho názoru zcela správně, na zajištění pohledávek, náhradu škod etc. a druhá polovina na nákup základních lidsky důstojných potřeb.
Mám důvodnou obavu, že nastane po 1. 1. 2022 stav, kdy nikdo nebude již odsouzeným posílat sebemenší finanční prostředky a tak poškození, věřitelé a další oprávněné osoby nedostanou vůbec nic.
Přes 16.000 odsouzených zcela bez finančních prostředků
Je ještě důležité zmínit, že se nové nařízení týká zhruba 16 tisíc odsouzených osob. Máme tedy tuto novinku, primárně s ohledem na výše zmíněný problém s nákupem léků, chápat jako způsob, jak krutým způsobem snížit počet odsouzených ve věznicích?
Je zde i důvodná obava, že bude docházet k obrovským sociálním nepokojům. Opravdu je toto správný vězeňský systém v demokratickém právním státě ve 21. století?
Závěrem je nutno konstatovat, že k podobnému kroku neměl odvahu ani zločinný komunistický režim v tehdejších ústavech nápravné výchovy!
Aktualizace:
Dle našeho názoru je postup Vězeňské služby ČR v rozporu s Nálezem Ústavního soudu ÚS IV. 1351/16 ve kterém se konstatuje: Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že neumožnila-li věznice stěžovateli, jenž má pohledávky spojené s trestním řízením (odměna a hotové výdaje přiznané ustanovené obhájkyni) ve smyslu § 25 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, disponovat s jednou polovinou peněžních prostředků zaslaných mu do věznice, resp. tyto peněžní prostředky použít na případnou úhradu za poskytnuté zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a na nákup potravin a věcí osobní potřeby dle § 23 zákona o výkonu trestu odnětí svobody – přesto, že tak výslovně stanoví § 25 odst. 4 uvedeného zákona – představuje takový postup nezákonný zásah do základního práva stěžovatele na ochranu vlastnického práva dle článku 11 odst. 1 Listiny, resp. do práva pokojně užívat majetek ve smyslu článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
