Obecné nařízení změnilo do určité míry povahu Úřadu pro ochranu osobních údajů, který i nadále plní svou kontrolní a dozorovou roli, ale výrazně posílila jeho vzdělávací, konzultační a osvětová role.

„Nikdy nebylo tak jednoduché nabourat se někomu anonymně do soukromí, nikdy nešlo tak hladce odcizené osobní údaje zneužít k vlastnímu prospěchu, jako dnes. V důsledku globálního využívání internetu musela být právní úprava k ochraně osobních údajů zdokonalena. Ta stará už prostě nestačila technickému stavu naší doby,“ uvedla předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů. 

Přijaté podněty

Dramatický nárůst agendy Úřadu spojené s obecným nařízením je nejlépe vidět na počtu přijatých stížností a podnětů. Zatímco v období jednoho roku před účinností GDPR se ÚOOÚ věnoval 2385 podnětům, od 25. května 2018 eviduje již 3851 podnětů. Stížnosti se nejčastěji týkají získávání souhlasu, nerespektování práv subjektů údajů, nevyžádaných obchodních sdělení, telemarketingu, zveřejnění osobních údajů na internetu a kamerových systémů. 

„Velmi zažitá je v podnětech mylná domněnka oznamovatelů, že každé zpracování osobních údajů je založeno primárně na jejich souhlasu. Časté je také přesvědčení, že po nabytí účinnosti GDPR Úřad v návaznosti na jakýkoli podnět občana zahájí řízení z moci úřední, aniž by občan důvodnost svého podezření na porušení GDPR jakkoli doložil, resp. nejprve uplatnil vůči správci práva, která mu GDPR přiznává,“ upřesnil nejčastější chyby a nedorozumění v prvním roce fungování obecného nařízení tiskový mluvčí Úřadu Tomáš Paták.