Koně byli v té době již rozmístěni u chovatelů podle jejich kapacitních možností. Tito chovatelé odvedli za dobu, po kterou měli koně v úschově, naprosto profesionální práci co do zlepšení fyzického stavu, léčení a resocializace. O jejich péči nejlépe vypovídá fakt, že některé klisny se ohřebily a přivedly na svět životaschopná a zdravá hříbata.

Pracoviště ÚZSVM v Českých Budějovicích převzalo celkem 13 koní. ÚZSVM v Táboře osm koní, ÚZSVM v Českých Budějovicích čtyři koně a ÚZSVM v Jindřichově Hradci jednu březí starší klisnu. ÚZSVM se postaral o fyzické převzetí koní podle čipových čísel, veterinární prohlídku, změnu v registračních průkazech, nechal očipovat hříbata, pořídit registrační průkazy, obstaral znalecké posudky o ceně koní a uzavřel s chovateli smlouvy. Koně byli pracovníky ÚZSVM průběžně sledováni i s ohledem na zimní období. Jednalo se o velmi náročnou agendu. Po shromáždění všech nutných podkladů, jednotlivá pracoviště akceptovala žádosti chovatelů, u nichž byli koně v péči, o odkoupení. Koně tak zůstanou u lidí, kteří se o ně dobře postarají. „Hradecká“ kobylka v den sv. Valentina porodila již novým majitelům zdravou klisničku, kterou symbolicky pojmenovali Valentýna.