Přestože trh na území ČR je na maloobchodní i velkoobchodní úrovni velmi konkurenční, data prokázala nezanedbatelné cenové diskrepance mezi jednotlivými čerpacími stanicemi. Jako nejvýraznější se ukázal vliv dálnic a rychlostních komunikací, které pro spotřebitele tvoří svým umístěním dostatečné bariéry k tomu, aby čerpací stanice u těchto komunikací udržovaly více než 5% cenovou přirážku ve srovnání s cenami okolních čerpacích stanic na mimodálničních komunikacích. Svými specifiky se odlišovala i města, v nichž především vlivem vyšší transparentnosti cen docházelo ke stlačování cen pod běžnou úroveň v daném okrese, nebo někdy i naopak k jejich udržování na úrovni vyšší. Heterogenita cen byla rovněž determinována příslušností čerpacích stanic k jejich provozovatelům, napříč kterými cenový rozdíl přesahoval 2Kč/l. Tyto cenové rozdíly mohou být vysvětleny rozdílným vnímáním kvality PHM a doplňkových služeb čerpacích stanic spotřebiteli. V neposlední řadě nelze opomenout ani hledisko teritoriální, na jehož základě se ceny mezi okresy mohou lišit až o jednu korunu. Poměrně překvapivě se neprokázal žádný obecný vztah mezi počtem čerpacích stanic v blízké konkurenci a cenou, tento vliv byl identifikován pouze v přítomnosti cenově nejatraktivnějších řetězců jako je Tank Ono, Ahold nebo Globus.

Dále v rámci provedeného šetření byla pozornost soustředěna i na projevy cenotvorby v dynamické rovině. Přestože bylo možné v cenách sledovat relativně pravidelné sezónní vlivy, jejich existence je odrazem cenových změn na burze a nikoli samotného chování provozovatelů ČS. Při hlubší analýze zkoumající přenos cen z burzy na retail bylo potvrzeno, že reakce na pokles cen byla výrazně pozvolnější než na její nárůst.

Na základě provedeného šetření Úřad neshledal žádné vážné nedostatky či aspekty projevů protisoutěžního chování, které by plošně na území ČR výrazněji narušovaly hospodářskou soutěž. Nicméně určité dílčí výsledky poukazují i na to, že na menších teritoriálních územích může k nezdravým projevům chování jednotlivých účastníků působících na daném trhu docházet. Vzhledem k těmto zjištěním i kvůli výše uvedené heterogenitě cen bude Úřad i nadále aktivně monitorovat celý trh a vybízí všechny provozovatele čerpacích stanic, aby důsledně zvažovali veškerá svá jednání, která by mohla vykazovat některý z protisoutěžních rysů, případně byla již sama ze své podstaty protisoutěžní.

Úřad na základě výsledků šetření doporučil několik opatření, která budou nápomocná při posilování konkurenčního prostředí a zabrání udržování vyšších cen. Jedním z nich je zavedení centrální evidence cen s povinností pravidelné aktualizace pro jednotlivé čerpací stanice, čímž se zvýší cenová transparentnost a informovanost spotřebitelů. Druhým doporučením je zavedení centrální databáze kvality pohonných hmot. Tím dojde k informovanosti spotřebitelů o kvalitě produktů u jednotlivých čerpacích stanic, a také k potvrzení kvality pohonných hmot na jednotlivých (zejména levnějších) čerpacích stanicích.

• Zpráva ze sektorového šetření trhu maloobchodního prodeje pohonných hmot.