Přestože trh na území ČR je na maloobchodní i velkoobchodní úrovni velmi konkurenční, data prokázala nezanedbatelné cenové diskrepance mezi jednotlivými čerpacími stanicemi. Jako nejvýraznější se ukázal vliv dálnic a rychlostních komunikací, které pro spotřebitele tvoří svým umístěním dostatečné bariéry k tomu, aby čerpací stanice u těchto komunikací udržovaly více než 5% cenovou přirážku ve srovnání s cenami okolních čerpacích stanic na mimodálničních komunikacích. Svými specifiky se odlišovala i města, v nichž především vlivem vyšší transparentnosti cen docházelo ke stlačování cen pod běžnou úroveň v daném okrese, nebo někdy i naopak k jejich udržování na úrovni vyšší. Heterogenita cen byla rovněž determinována příslušností čerpacích stanic k jejich provozovatelům, napříč kterými cenový rozdíl přesahoval 2Kč/l. Tyto cenové rozdíly mohou být vysvětleny rozdílným vnímáním kvality PHM a doplňkových služeb čerpacích stanic spotřebiteli. V neposlední řadě nelze opomenout ani hledisko teritoriální, na jehož základě se ceny mezi okresy mohou lišit až o jednu korunu. Poměrně překvapivě se neprokázal žádný obecný vztah mezi počtem čerpacích stanic v blízké konkurenci a cenou, tento vliv byl identifikován pouze v přítomnosti cenově nejatraktivnějších řetězců jako je Tank Ono, Ahold nebo Globus.

Dále v rámci provedeného šetření byla pozornost soustředěna i na projevy cenotvorby v dynamické rovině. Přestože bylo možné v cenách sledovat relativně pravidelné sezónní vlivy, jejich existence je odrazem cenových změn na burze a nikoli samotného chování provozovatelů ČS. Při hlubší analýze zkoumající přenos cen z burzy na retail bylo potvrzeno, že reakce na pokles cen byla výrazně pozvolnější než na její nárůst.