Úřad práce: Nezaměstnanost v září opět klesla

09.10.2017 11:48

K 30. 9. 2017 evidoval Úřad práce ČR celkem 284 915 uchazečů o zaměstnání. To je o 11 911 méně než v srpnu, o 93 343 méně než před rokem a zároveň nejméně od května 1998, kdy jich bylo 275 322.

Úřad práce: Nezaměstnanost v září opět klesla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generální ředitelství Úřadu práce ČR

Z celkového počtu lidí bez práce bylo v uplynulém měsíci 262 487 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 3,8 % (srpen 2017 – 4 %, září 2016 – 5,2 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v září nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 206 081, více než 17 660 z nich pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za srpen 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

 

V uplynulém měsíci došlo k dalšímu oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy opět rozjely naplno výrobu. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna.

„V září došlo k dalšímu poklesu nezaměstnanosti. Některé kraje hlásí rekordní hodnoty za dobu existence českých veřejných služeb zaměstnanosti. Do evidence ÚP ČR se přihlásilo o téměř 8 400 lidí méně než loni. Ekonomice se daří a zaměstnavatelé přijímají další nové zaměstnance. Zájem je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích. Svůj díl odvádí proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli a efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesnout nebo stagnovat.“

Jako každý rok v září i letos dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna nezaměstnaných absolventů. Vývoj na trhu práce ale výrazně neovlivnila. Meziměsíčně jich bylo o 3 236 více, celkem 12 242. V dlouhodobém srovnání však jejich počet klesá (září 2014 – 29 373, září 2015 – 23 089, září 2016 – 17 514). Celkově bylo ke konci předchozího měsíce bez práce 15 390 mladých lidí, tedy absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 3 283 více, meziročně pak o 5 664 osob méně. Na nezaměstnanosti se podíleli 5,4 % (srpen 2017 – 4,1 %, září 2016 – 5,6 %). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 57 169 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, obsluhu pojízdných zařízení nebo pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy.

„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada z nich se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě studují. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Postupně proto snižují nároky na odpracovanou praxi absolventů a jsou ochotni si mladé lidi zaučit,“ vysvětluje Kateřina Sadílková.

V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku, administrativu, podnikání, gastronomii (kuchař, číšník), hotelnictví, osobní a provozní služby (kadeřník). Naopak velké šance na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských fakult, a absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů. Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Zároveň organizuje burzy práce či veletrhy řemesel a vzdělání, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. Tak aby vybraný obor žáka nejen bavil, ale aby v něm co nejdříve po absolvování studia našel uplatnění.

Na pozitivním vývoji nezaměstnanosti se projevil také vyšší počet učitelů a dalších pedagogických pracovníků ve školství, kteří odešli z evidence. Zaměstnání jich v uplynulém měsíci hledalo celkem 3 199 (srpen 2017 – 5 042, září 2016 - 4 522). Do evidence se jich nově přihlásilo 475 (srpen 2017 – 1 021, září 2016 - 455), naopak do práce jich nastoupilo 1 837 (srpen 2017 -1 497, září 2016 - 2 242). Nejvíce byli mezi nezaměstnanými zastoupeni učitelé středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ - 627 osob. Zaměstnavatelé nabízeli celkem 2 378 volných pracovních míst v tomto oboru (srpen 2017 – 2 547, září 2016 – 1 677). Školy měly zájem hlavně o specialisty a odborné pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání (473 pozice), učitele 1. stupně ZŠ (379 míst) a učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku (351 míst).

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v září všech 77 okresů. Největší pak okresy Svitavy (o 9,7 %), Pardubice (o 8 %), Prachatice (o 7,3 %), Plzeň město (o 6,3 %), Ústí nad Orlicí (o 6,2 %), Jihlava (o 6,1 %), Kroměříž, Praha a Chrudim (shodně o 5,8 %), Plzeň jih (o 5,5 %) a Pelhřimov (o 5,4 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,2 %), Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,8 %), Písek (1,9 %), Benešov a Pelhřimov (oba 2 %), Jičín, Plzeň-jih, Cheb, Praha západ a Prachatice (shodně 2,1 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 33 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (8,9 %), Most (8,5 %), Ostrava-město (7,4 %), Ústí nad Labem (6,8 %), Bruntál (6,4 %), Chomutov (6,3 %), Hodonín (5,7 %), Znojmo (5,6 %), Děčín a Brnoměsto (oba 5,5 %). Podíl nezaměstnaných mužů zůstal na hodnotě 3,5 % a žen poklesl na 4,1 %.

Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje cílený přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).

„Hlavním plusem monitorovací činnosti ÚP ČR je, že se veškeré údaje o situaci na trhu práce a podpoře zaměstnanosti ze strany státu dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům. Dozví se, co konkrétně v jejich případě mohou využít. Tedy informace, které obvykle nemají čas sledovat. Na základě osobního jednání může Úřad práce ČR připravit zaměstnavateli nabídku služeb skutečně na míru,“ upřesňuje ředitel Odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

Výsledkem je mimo jiné stále vysoký počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR. V uplynulém měsíci jich úřad evidoval celkem 206 081, což je o 6 808 více než v srpnu a o 65 088 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (38 403), ve Středočeském (27 007), v Pardubickém (18 565), Plzeňském (17 307) a Jihomoravském (17 298)
kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 11 586 pozic na dohodu o provedení práce a 6 076 na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,4 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (8,5), Ústí nad Labem (7,2), Most (4,6), Bruntál (4,2), Děčín (3,7), Sokolov, Hodonín a Znojmo (shodně 3,6). Celkem 13 954 volných pracovních míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Obecně měli zaměstnavatelé v září největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, uklízeče, montážní dělníky, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, svářeče, řezače plamenem a páječe nebo obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků.

„Abychom dokázali co nejlépe zprostředkovat vhodné zaměstnání konkrétnímu uchazeči o zaměstnání, navštěvují naši zaměstnanci provozy firem. Využívají tak možnosti prohlédnout si pracovní prostředí, zázemí atd. Takto získané poznatky pak vedou k mnohem efektivnějšímu umístění evidovaných uchazečů o zaměstnání na trh práce,“ vyzdvihuje generální ředitelka ÚP ČR.

Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.

Během září se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 45 966 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet vyšší o 9 878 osob, meziročně pak nižší o 8 360 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 57 877 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 15 541 více než v srpnu a o 6 665 méně než v září 2016. Novou práci získalo 38 702 lidí - o 13 240 více než v předchozím měsíci a o 3 417 méně než před rokem. Celkem 7 870 z nich ji našlo díky přímé aktivitě zaměstnanců Úřadu práce ČR.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v září 42,3 roku. Mezi evidovanými bylo 100 629 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,3 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců, 37,4 % - celkem 106 579 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 725 dní. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se daří i nadále snižovat. Jen za uplynulý rok klesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, o 3,4 %. Ve srovnání s rokem 2015 pak o 7,6 %.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 152 571 žen (53,5 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 47 124 OZP (16,5 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků, pracovníků v gastronomii, zedníků, kamnářů či dlaždičů.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci září podpořil ÚP ČR prostřednictvím příspěvků APZ celkem 33 747 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. V tomto ohledu sklízí úspěch především zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli, realizace APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM), intenzívní poradenská práce s uchazeči o zaměstnání a v neposlední řadě také úzká spolupráce zaměstnanců agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek.

„Pro Úřad práce ČR je proto prioritou motivovat uchazeče o zaměstnání k tomu, aby se snažili zvýšit si příjem především vlastní prací. Tedy aby zaměstnání či samostatná výdělečná činnost apod. pro ně byly skutečně hlavním zdrojem příjmu,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.

V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace či výborný zdravotní stav. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce září 2017 o něj požádalo celkem 4 775 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 411), Olomouckém (1 124), Jihomoravském (479) a Ústeckém (427) kraji. Jen v září Úřad práce ČR přijal 376 žádostí. S 2 963 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 254 z nich v září). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní dělníci, prodavači, pracovníci v pohostinství, akademický pracovník, automechanik, učitelé a pedagogičtí pracovníci, skladníci, šičky nebo třeba dispečer.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 175 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (41), Olomouckém (35), Zlínském (19) a Jihomoravském (17) kraji. Celkem 70 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, odborní pracovníci v obchodní sféře, zámečník, kontrolor, logopedka, školnice nebo pracovník infocentra.

Meziměsíčně narostl počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami, o 421. Celkem jich úřad eviduje 10 974. Nejvíce pak v Ústeckém (2 986), Moravskoslezském (1 483) a Středočeském (1 381) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo, nebo v nejbližší době nastoupí, 5 740 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci září pracovalo na VPP celkem 16 233 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Smyslem VPP je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Měsíční výše příspěvku ÚP ČR činí 15 tis. Kč. V případě Asistentů prevence kriminality, Koordinátorů VPP a veřejné služby pak 16 tis. korun. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci září šanci získat zaměstnání 9 576 uchazečů. Celkem 42 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 1 843 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 30. 9. 2017 se jich účastnilo celkem 1 602 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 - 44 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám a zvolené rekvalifikace. Poslední variantou je rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Prostřednictvím chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci září 1 845 OZP (z toho jich 50 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodě, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 191 uchazeči přispěl ÚP ČR na provoz CHPM.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 74 269 lidí, tj. 26,1 % všech uchazečů vedených v evidenci (srpen 2017 – 27,8 %, září 2016 – 22,7 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 048 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 85 782 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za srpen 2017, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V tomto měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,9 %, EU28 – 7,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,9 %, EU28 7,6 %).

Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database. Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Srovnání

Dobrý den, pane poslanče, nejsem si jistý, zda se od vás dočkám upřímné odpovědi, ale prosím o ni. Fiala tvrdí, jak jsme super, že hrajeme první ligu, a že se srovnáváme s těmi nejlepšími. Má podle vás pravdu nebo, což si myslím já, z nás dělá premiér blázny? V čem přesně se můžeme srovnávat s těmi ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Průmyslová produkce v březnu klesla, zakázky přibyly

19:15 Český statistický úřad: Průmyslová produkce v březnu klesla, zakázky přibyly

Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně klesla o 2,7 %. Meziměsíčně byla nižší o 1,6 %. Hodnot…