Ve věci náhlého úmrtí novorozeného syna stěžovatelů bylo v roce 2014 zahájeno trestní řízení pro trestný čin usmrcení z nedbalosti, k němuž mělo dojít tak, že stěžovatelé odmítnutím hospitalizace svého tehdy týden starého syna měli způsobit pozdní odhalení zdravotních komplikací, které následně vedly k jeho smrti. Na základě stížnosti stěžovatelů státní zástupkyně usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání zrušila, protože nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním stěžovatelů a úmrtím dítěte. Policie následně věc odložila, protože podle ní nešlo o podezření z přečinu.

Po skončení trestního řízení - v květnu 2015 stěžovatelé podali žádost o umožnění nahlédnutí do spisu s tím, že si jako rodiče zesnulého nezletilého přejí seznámit se se skutečnostmi, které byly v souvislosti s prošetřováním úmrtí jejich syna zjištěny. Policie jim zaslala ústavní stížností napadené vyrozumění, že v době ukončení prověřování věci byli stěžovatelé v postavení podezřelých, kteří nejsou uvedeni ve výčtu osob oprávněných nahlížet do trestního spisu podle trestního řádu, a proto jim nahlížení nelze umožnit. Stěžovatelé posléze neuspěli ani u Městského státního zastupitelství v Brně, na které se obrátili s žádostí o přezkum důvodů odepření nahlédnutí do spisu, ani později u Krajského státního zastupitelství v Brně. Stěžovatelé se poté obrátili na Ústavní soud s tím, že znemožněním nahlédnutí do spisu bylo porušeno jejich právo na respektování soukromého a rodinného života, a také právo na účinné vyšetřování.