“Ombudsman nemá mnoho možností, jak své stanovisko nebo doporučení prosadit. Obvykle musí úřady přesvědčit svou argumentací a je v tomto celkem, i když ne stoprocentně úspěšný. Funguje jako určitá zkratka v procesu odhalování chyb, kterou však úřady ke své škodě bohužel ne vždy využívají. Pokud úřady neustoupí, musí některé spory mezi občanem a úřady řešit správní soud. Jak ukázaly výsledky naší analýzy, pokud je u soudu stanovisko ombudsmana zmíněno, je obvykle rozhodnuto v souladu s ním. Soudy tedy na konci často potvrdí to, co říkal ombudsman už na začátku. V uplynulých letech se jedná celkem o 450 soudních rozhodnutí správních soudů, kde bylo naše stanovisko alespoň zmíněno,” vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová.
Pokud bylo v řízení stanovisko ombudsmana některou ze stran předneseno, nebo si je sám soud dohledal, je obvykle (244 případů) rozhodnuto v souladu se stanoviskem ombudsmanky. Pouze v menšině případů (39) se soud s názorem ombudsmana neztotožnil. V dalších případech se soud stanoviskem zabýval, ale pro daný případ ho nemohl využít. Počet rozhodnutí, kdy je ombudsman zmíněn, přitom rok od roku stoupá. V roce 2008 bylo slovo „ochránce“ uvedeno pouze v 27 rozhodnutích, v roce 2013 v 65 a v roce 2018 to bylo již 167 rozhodnutí soudů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva