Důvodem však obvykle není to, že by se o děti nechtěli či nemohli starat, ale že jim chybí podpora v jejich péči. Příliš často se zapomíná, že chránit máme především nejlepší zájem dítěte a takovým zájmem obvykle je, aby dítě mohlo vyrůstat se svými rodiči.

Řešili jsme například případ rok a půl starého dítěte, které bylo odebráno z péče matky. Chlapec jí měl být vrácen ve chvíli, kdy získá ubytování v azylovém domě. To se podařilo, ale orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) už nepodal soudu návrh, aby jí bylo dítě svěřeno zpátky do péče. Nechal vše na matce s lehkým mentálním postižením. Ta se svým návrhem u soudu neuspěla a nápravu se podařilo sjednat až po našem zásahu. Přesvědčili jsme OSPOD, aby se odvolal, soud odvolání vyhověl a chlapec se mohl vrátit do péče své mámy.