Násilí bývá nejčastěji spojováno s muži jako původci násilí a s ženami jako jeho oběťmi. To ale neznamená, že se muži nestávají obětmi násilí, nebo že by ženy násilí napáchaly. Obětmi násilí se muži stávají nejčastěji ze strany jiných mužů, obvykle na veřejnosti a v rámci mužských kolektivů. Na mužské násilí má vliv jejich socializace, která je často s násilím spojená, ale také kulturní vzorce, jež za některých okolností násilné jednání mužů podporují.

• V soukromí jsou často muži jako oběti skrytou skupinou, protože ze strany okolní společnosti i jich samých je tato role v rozporu s obecně přijímanou představou mužství. Nesnadnost přiznání vlastní zranitelnosti pak vede k tomu, že o násilí neinformují, případně si ho ani neuvědomují. Nejčastější reakcí je přizpůsobení se situaci a její bagatelizace.

Zpráva Muži a násilí v České republice (dále jako „Zpráva“) poukazuje na násilí jako na specificky mužský fenomén. Věnuje se oblastem, ve kterých je užitečné tematizovat muže a mužství v souvislosti zejména s fyzickým násilím, jež jsou často svázány s genderovými nerovnostmi.

Násilí na veřejnosti

Přestože v české veřejné debatě je tematizováno zejména domácí násilí, muži jednoznačně dominují statistikám stíhaných a vyšetřovaných osob ve všech oblastech kriminality. V tomto směru je však nutná jistá ostražitost vyplývající z charakteru policejních dat. Muži se v souladu se společenskými představami snadněji dostávají do hledáčku osob podezřelých z násilných činů.

Ze Zprávy vyplývá několik faktorů, které mohou přispívat k násilnému jednání mužů: