„I když budky byly instalovány až v polovině dubna, tedy v době, kdy se tito ptáci vrací z afrických zimovišť, máme ohromnou radost, že všech pět budek krutihlavové obsadili. Jen během prvního hnízdění vyvedli ve třech budkách, v nichž se podařilo okroužkovat mláďata, celkem dvacet tři mláďat. Ze zbylých dvou budek mláďata vylétla před kroužkováním a nemohli jsme je tedy spočítat.“ uvedl ornitolog Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně, který výzkum ptáků v rezervaci koordinuje.

Mláďata pak dostala speciální ornitologické kroužky. „Příští rok uvidíme, jestli se do Milovic zase vrátí,“ doplnil Martin Šálek. Instalace budek je přitom pro krutihlavy klíčová. „Na rozdíl od dalších druhů šplhavců si krutihlav nedlabe vlastní dutiny ve stromech a je proto zcela závislý na nabídce dutin, která může být v některých oblastech značně omezená,“ upozornil Martin Šálek.

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) je jediným druhem našeho šplhavce, který je striktně tažný a jehož zimoviště se nacházejí především v tropické Africe. Populace tohoto nenápadného ptáka v Evropě, ale i v České republice, v posledních několika dekádách výrazně ubyly a na mnoha místech se stal velice vzácným hnízdičem, což vedlo k jeho zařazení do mnoha regionálních seznamů ohrožených druhů.

„Jako u mnoha jiných ptáků obývajících do nedávna v hojných počtech zemědělskou krajinu, i populace krutihlava byly výrazně ovlivněny velkoplošnými změnami ve struktuře naší krajiny. Ty vedly mimo jiné k vymizení strukturně členité krajiny, s mozaikou luk a pastvin a vysokokmenných ovocných sadů se starými doupnými stromy, jež představují jeho hlavní hnízdní prostředí. Intenzivní zemědělské hospodaření zase výrazně snížilo nabídku drobného hmyzu, včetně mravenců a jejich larev, jenž představující nejdůležitější potravu krutihlavů,“ popisuje Martin Šálek.