Chytit a nepustit, tak by se dal charakterizovat postup prodejců úvěrů

Patrik Nacher, provozovatel serveru bankovnipoplatky.com, zmiňuje konkrétní příklady, které dokazují, že v klasických pobočkách na klienty číhá nejedno úskalí ze strany pracovníků za přepážkou. „Během realizace mystery shoppingu výzkumná agentura mimo jiné narazila na bankovní dům, který klienta namísto běžného úvěru nutil do kreditní karty, která měla být výhodnější a snáze dostupná. Klient přitom nijak do té doby neuvažoval o kreditní kartě, nemohl tedy dopředu hledat ostatní nabídky, aby si udělat představu o výhodnosti,“ popisuje Nacher jednu z praktik, kterými banky na své klienty působí. Jakkoliv je samotná kreditní karta pro odpovědné klienty dobrým produktem (zvláště, pokud stačí vracet úvěr v bezúročném období), je potřeba si dát pozor například na poplatky za výběr z bankomatu. Jiným extrémem je poskytovatel úvěru, který narušuje domácí prostředí žadatelů o úvěr, když jeho obchodní zástupci chodí až do bytu klientů. To je podle Nachera na pomyslné hraně, on sám by doporučil doma právě z tohoto důvodu půjčky nesjednávat.

Vrácení půjčky co nejvíce zkomplikovat

Pracovníci, kteří se v bankách a u poskytovatelů úvěru vydávali za běžné klienty, se navíc setkali také s nadměrnou délkou administrace předčasného splacení úvěru, respektive odstoupení od smlouvy. „To je jedna z dalších oblíbených praktik – klienti jsou doslova zavaleni administrativní náročností u úkonů, které finanční instituce nechce příliš řešit,“ doplňuje Nacher. V jednom případě se tak žádost o vrácení půjčky protáhla o 8 dní, za které klient musel uhradit úrok – prodlení způsobené bankou jej tak přišlo na několik desítek korun u úvěru na 30 tisíc korun. „V případě vyšší půjčky by se ale mohlo jednat i o několik set korun,“ vypočítává Patrik Nacher.

Varování: nic není zadarmo, ani odstoupení od smlouvy