Zoo Liberec: „Liďáky“ slaví 120. výročí a v rámci oslav plánují bohatý kulturní program

10.11.2021 18:47

30. listopadu to bude přesně 120 let, kdy byla slavnostně otevřena historická budova dnešního Kulturně společenského centra Lidové sady. Na počest tohoto významného jubilea se zde uskuteční celá řada kulturních akcí.

Zoo Liberec: „Liďáky“ slaví 120. výročí a v rámci oslav plánují bohatý kulturní program
Foto: zooliberec.cz
Popisek: ZOO Liberec - logo

Hudební fanoušci se mohou těšit například na koncerty kapel Vltava, Sto zvířat, The Plastic People of the Universe, Kašpárek v rohlíku, Vasilův Rubáš, Zrní, Michal Pavlíček a Trio a mnoho dalších. 

Anketa

Jste pro zavření hospod a restaurací? (Ptáme se od 10. 11. 2021)

14%
75%
hlasovalo: 23659 lidí
Pro milovníky historie je připravena beseda s Markem Řeháčkem s názvem 120 let Lidových sadů. Oslavy pak vyvrcholí koncertem swingové kapely Ondřej Havelka a Melody Makers. 

Historickou budovu dnešního Kulturního střediska Lidové sady nechalo postavit město podle projektu norimberského architekta Jakoba Schmeissnera na místě původní výletní restaurace Belveder s cílem nahradit Belveder novou restaurací, která by více vyhovovala jejímu záměru vytvořit v této části města lázeňské a rekreační zázemí. Slavnostně otevřena byla 30. listopadu 1901 v 10.00 hodin. Letos to tedy bude přesně sto dvacet let, co Lidové sady slouží nejen liberecké veřejnosti. 

Na počest tohoto významného jubilea se v prostorách KSC uskuteční celá řada kulturních akcí. Již tuto sobotu 13. listopadu propukne týdenní série hudebních koncertů, kterými budou oslavy zahájeny. Zájemci o hudební dění se mohou těšit na kapely Sto zvířat, Vltava, Jarret, Michala Pavlíčka a Trio, The Plastic People of the Universe, Kašpárek v rohlíku, Vasilův Rubáš, Zrní nebo na Přehmat. „Pro ty, které program zaujal a chtějí navštívit více koncertů, jsme si připravili i speciální zvýhodněné vstupné. Cena za tři libovolné koncerty je 670 Kč, za 4 koncerty pak 890 Kč,“ dodává vedoucí programového oddělení Michal Kadlec. 

Na své si v listopadovém programu přijdou i zájemci o historii, pro které je připravena beseda s Markem Řeháčkem právě na téma historie Lidových sadů. Ta proběhne ve čtvrtek 11. listopadu od 19.00 hodin v Experimentálním studiu. 

 

Oslavy zakončí dne 26. listopadu v 18.30 hodin koncert Ondřeje Havelky s jeho swingovou kapelou Melody Makers na Velkém sále Lidových sadů.  

Dalším doprovodným programem oslav je výstava historických pohlednic a fotografií, které až do konce 2022 zdobí všechny výstavní prostory Lidových sadů. 

„Budova Liďáků sloužila téměř po celou dobu své stodvacetileté existence kulturním a společenským účelem. Velice mě těší, že můžeme její původní poslání stále naplňovat a rozvíjet v podobě našich besed, koncertů, divadelních představení, plesů, výstav, dílniček či různých konferencí. Pevně doufám, že si k nám milovníci kultury budou nacházet cestu i nadále a „Liďáky“ zůstanou oblíbeným místem setkávání nejen liberecké veřejnosti,“ říká vedoucí Vladimíra Štrynclová. 

Stručná historie: 

24. května 1874 otevírá liberecký restauratér Emil SIEBER, nájemce restaurace Obecní dům na Staroměstském náměstí, která musela ustoupit výstavbě nové radnice, v lesní osadě SIEBENHÄUSER – SEDMIDOMKY na rozhraní Liberce, Ruprechtic a Harcova, v místě dnešní budovy Lidových sadů, novou výletní zahradní restauraci BELVEDÈRE s kapacitou 2000 míst.

1. září 1897 městská rada rozhodne, že BELVEDÈRE již nevyhovuje reprezentativnímu vzhledu této části Liberce a jejímu významu. Rozhodne tedy o odkoupení této restaurace a následné výstavbě zcela nového objektu s vyhlídkovou věží a velkým sálem. Zřízená komise vyhlásila soutěž architektů na vybudování společenského centra lázeňského a rekreačního komplexu Reichenberger Kuranstalt – Liberecký léčebný ústav (1901-1937), který měl v této oblasti vzniknout. Vítězný návrh architekta Adolfa Horna přesahoval finanční možnosti města a měl být rozhodnutím rady přepracován. Vlivný liberecký továrník Heinrich Liebieg jej dal k posouzení respektovanému norimberskému profesorovi Josefu Schmitzovi, který navrhl ještě přizvání svého kolegy Jakoba Schmeissera zabývajícího se užitím moderních secesních prvků ve stavitelství. Komise návrh přijala a došlo tak k zajímavé spolupráci tří bezesporu špičkových projektantů. Výsledný projekt tak kombinoval jejich práci – dispozice dle návrhu Adolfa Horna, hmotové rozvržení Josefa Schmitze a konečné architektonické ztvárnění Jakoba Schmeissera. Starosta města MUDr. Franz Bayer projekt podepsal a stavbě již nic nebránilo.

Značně rozsáhlá stavba se znaky romantismu a prvky nastupující secese byla podle konečného projektu norimberského architekta JAKOBA SCHMEISSNERA vybudována libereckým stavitelem ADOLFEM HORNEM v letech 1900–1901.

Restaurační budova VOLKSGARTEN je 30. listopadu 1901 v 10 hodin slavnostně otevřena a uvedena do provozu. Název VOLKSGARTEN se již původně vztahoval k veřejnému parku.

Po druhé světové válce název Volksgarten zcela zmizel a pro tuto část města se začalo používat pojmenování Lidové sady. Budova sloužila nadále různým kulturním a společenským aktivitám města. V roce 1955 byla předána Ministerstvu národní obrany a stal se z ní Armádní dům, krátce nesla také název Dům osvěty.

30. prosince 1956 převzal budovu Park kultury a oddechu v Liberci, který se stal největší a zastřešující kulturní organizací města. Působil v areálu až do svého zániku 31. prosince 2000.

1. ledna 2001 se areál vrací ke svému názvu LIDOVÉ SADY a je jako kulturní a společenské centrum provozován společností Kulturní služby Liberec s.r.o.

1. července 2011 přebírá správu areálu liberecká Zoologická zahrada, činnost centra zůstává zachována v celém rozsahu. Kulturní a společenské centrum LIDOVÉ SADY se stává střediskem příspěvkové organizace Zoologická zahrada Liberec.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Infocentrum JE Dukovany zve na speciální zábavně naučný dětský program „Po stopách elektřiny“

19:19 ČEZ: Infocentrum JE Dukovany zve na speciální zábavně naučný dětský program „Po stopách elektřiny“

Energetici na sobotu 4. května připravili pro malé návštěvníky speciální program zaměřený na výrobu …