Definitivní zatím není ani částka. Zatímco politici mluví o 100 miliardách eur, nejmenovaný bankovní úředník sdělil agentuře Reuters, že odsouhlasená částka je „přes 90 miliard eur".

Nejprve ať se snaží bankovní akcionáři, pak teprve nastoupí EU, říkají odborníci

V prvé řadě se, podle odborníků, budou muset banky pokusit získat peníze akcionářů, a teprve když se jim to nepodaří, by jim na pomoc měly přijít vlády. Evropský fond finanční stability (EFSF) se pak má využít pro rekapitalizaci bank pouze jako krajní a zcela mimořádné opatření.

„Tato částka byla projednána s jednotlivými státy. Nyní má být přijatelná pro všechny," řekl zdroj z EU. Rakouská ministryně financí Maria Fekter řekla novinářům, že jedním z jednacích bodů byla také opatření, jimiž by banky měly být donuceny k rekapitalizaci. Prohlásila, že se jí tato metoda ovšem příliš nezamlouvá.

Odsouhlasení výše dodatečného kapitálu pro banky odstranilo jednu z překážek pro definitivní dohodu o nedělním summitu. Podle některých evropských zdrojů však rozporů i nadále zůstává stále více než dost. Zejména pokud jde o způsob a metody navyšování záchranného fondu EFSF. Mezinárodní měnový fond (MMF) a EU mají navíc rozdílný názor na přijatelnost výše řeckého dluhu. MMF se obává, že hodnocení EU může být příliš optimistické a že je nezbytné razantnější snižování zadluženosti.

Transfer pro Řecko je schválen, jinak by muselo vyhlásit úpadek

S analýzou ekonomické přijatelnosti řeckého dluhu, kterou připravily Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF se ministři eurozóny seznámili v pátek. Přes dílčí názorové rozdíly inspektoři nakonec schválili 8miliardový listopadový transfer pro Řecko, z úvěru programu pomoci (šestého v pořadí), jehož celková výše je 110 miliard eur.
Bez této platby by muselo Řecko vyhlásit úpadek, což by postavilo do velmi složité situace Španělsko a Itálii, navíc by to otřáslo celým evropským bankovním systémem.

V sobotu francouzský ministr financí slíbil, že nedělní summit skončí vyhlášením řešení. Německo a další země však tvrdí, že se bude jednat pouze o dílčí krok pro výstup z krize.
Nemyslím si, že se naděje naplní. Summit zdaleka nebude tím „big bangem", který je nutný pro uklidnění trhů," řekl Simon Tilford z Center for European Reform.

Naše banky drží, je třeba zklidnit eurozónu, říká náměstek Zídek

Za Českou republiku se sobotního jednání účastnil náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Podle něj je pro naši republiku klíčové, aby se v eurozóně zmítané dluhovou krizí stabilizovala situace, jinak to může velmi tvrdě dopadnout následně i na ČR.
„Náš primární zájem je, aby eurozóna co nejrychleji přijala takové opatření, které finanční trhy uklidní," řekl serveru iDnes.cz Tomáš Zídek. Pokud se podle něj nepodaří situaci uklidnit, může dojít k dalšímu zpomalení ekonomického vývoje v celé eurozóně. „A to už může velmi tvrdě dopadnout i na Českou republiku," dodal náměstek.

Rekapitalizace se podle Zídka pro změnu Česka nedotkne a nebude mít na ni nějaký významnější vliv. „České banky problémy nemají... Ne všechny státy rekapitalizaci potřebují," podotkl Zídek.

Banky nemají být jen příjemcem, ale měly by i odpouštět dluhy, tvrdí Dolejš

To, zda jde o vyhozené peníze, se teprve ukáže. ParlamentnímListům.cz to řekl komunistický expert pro ekonomiku Jiří Dolejš. „Rozhodně to není dostatečný krok," konstatoval. Podle něj je to jeden z kroků, který by měl zastavit krizi, nicméně je to krok, který směřuje k finančnímu sektoru. „Co však chybí, je pomoc reálné ekonomice," tvrdí Dolejš. Evropa podle něj potřebuje oživit reálnou ekonomiku, nejen sanovat finanční sektor. „Oživená ekonomika znamená odbourání tendence ke dluhům, a to posílením výkonů. Což znamená pracovní místa, což znamená rozvoj," říká ekonom. Stávající pomoc je podle něj samozřejmě opatření vynucené, tudíž ex-post, tudíž nedokonalé. „Neodmítám toto opatření, ale tleskat mu nemohu," říká Dolejš. Podle něj by banky neměly být jen příjemcem pomoci, ale samy by měly na procesu participovat. „Alespoň tím, že by Řecku odpustily ty dluhy, které u nich mají," dodává Jiří Dolejš redakci.

Saturovat banky je nyní nutné, ale investovat musíme do vzdělání říká europoslanec Havel

Žádny ekonom, který by se na tomto podílel, neudělá nic jiného, než že se pokusí banky co nejvíce stabilizovat. Jinak by to totiž naprosto rozvrátilo finanční systém a naprosto by to zničilo ekonomiku," řekl ParlamentnímListům.cz ekonom a oranžový europoslanec Jiří Havel. „Jako místopředseda vlády pro ekonomiku jsem postupoval naprosto stejně před 12 lety, stejně postupoval pravicový prezident v USA, stejně postupoval levicový prezident, který přišel po něm, stejně tak postupovala Evropa všude tam, kde vznikaly problémy," říká Havel. V tuhle chvíli, jestliže chtějí Francie a Německo mít stabilizované ekonomiky, musí to samozřejmě udělat také. „Je samozřejmě otázka, z jakých to bude zdrojů, kdo to bude platit, zda si Němci zasanují svoje banky a Francouzi svoje, nebo jestli tam dojde k nějaké kompenzaci na úrovni EU," konstatuje Havel. Není podle něj jiná možnost, než provést dokapitalizaci.

Na dotaz, jak se dívá na postoj komunistického ekonoma Dolejše se Jiří Havel zasmál. „Věřte, že Jiří Dolejš by nejednal jinak, kdyby za to měl nést odpovědnost," konstatoval se smíchem. Připomněl, že to sociálnědemokratický ministr Grégr vykládal před léty také. Ten dokonce tvrdil, že ani korunu do bank," říká pro ParlamentníListys.cz Havel.

"Na druhé straně, vy ale potřebujete něco, s čím můžete soutěžit," zvážněl Havel. „Takže kdybych měl rozhodnout kam investovat peníze, tak jednoznačně do vzdělání," konstatoval. Chce-li se totiž podle něj Evropa uplatnit, potřebuje skutečně špičkové odborníky, a s tím má podle něj problém většina evropských států. „Jistě, mohu investovat do průmyslu, mohu investovat do výzkumu, který bude následně používat průmysl. To všechno lze," potvrzuje europoslanec. Především ale podle něj potřebujeme špičkově vzdělané lidi, protože oni budou dělat tu práci, za kterou se dostává hodně peněz. „Lidé, kteří mají takzvanou standardní kvalifikaci, se budou v průběhu nastávajících desítiletí stále hůře a hůře uplatňovat", dodal Jiří Havel.

Čtěte také:

• Nečas si zavazuje své straníky: Přijetí eura jedině s referendem

• Vysolíme stamiliardy Řekům jako Slováci, děsí se ekonom Ševčík 

• Šéf slovenského parlamentu: Češi, vaši poslanci vyhodí 250 miliard

• Politici se bojí spláchnout 250 miliard do Bruselu. Drží knížete v šachu

• Hádka kvůli euru: Kníže má radši Merkelovou než české lidi

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.