Ministr Schwarzenberg se tak připojil k nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu, podle nějž je třeba změnit unijní smlouvy tak, aby země Evropské měnové unie (EMU), které porušují rozpočtová pravidla, měly dostat možnost odejít z eurozóny. „Země, které nebudou připraveny uchýlit se pod nucenou správu, mohou využít možnosti odejít z eurozóny," citoval Rutte jeden z návrhů plánu.
Chceme mít možnost vystoupit z eurozóny, volají evropské země
Evropská komise však opakovaně zdůraznila, že právě ani dobrovolné vystoupení ani vyloučení, současné unijní smlouvy neumožňují. Z některých států, například z Finska, Nizozemska nebo Německa proto zaznívají hlasy, že by se měla pro členské země jasně stanovit možnost vystoupení z eurozóny nebo vyloučení v případě neplnění dohodnutých pravidel.
Eurozóna do budoucna počítá pro problematické země se zavedením zvláštního režimu, kdy nebudou moci o svých veřejných financích rozhodovat samy.
Zatím EU žádná pravidla pro opuštění měnové unie nemá. Chronická dluhová krize Řecka, která se táhne od počátku loňského roku a stále se zhoršuje, vyvolává stále větší dohady o odchodu této země z eurozóny. Veřejnost v některých zemích v čele s Německem se stále více staví proti vyhlídkám na neustále rostoucí finanční pomoc Aténám.
Stát má mít možnost odejít, ale změna smlouvy to prý nevyřeší
„Zajisté by měla být možnost, aby stát sám odešel," podotkl Schwarzenberg. Dodal také, že to možná bude jediné východisko. S tím, že by mohlo být úspěšné hledat řešení ve změně lisabonské smlouvy, ministr zrovna nesouhlasí. „Myslím, že problémy jsou veliké. Hospodářská krize existuje. Ale že by se něco vyřešilo změnami smluv, to jsem ještě nikdy neviděl," dodal český šéf diplomacie.
Odchod Řecka z eurozóny nevyloučil ani šéf jedné z německých vládních stran CSU Horst Seehofer. V úterý 6. září list Financial Times Deutschland (FTD) navíc napsal, že vláda Angely Merkelové se už proti odchodu Řecka z eurozóny nestaví zdaleka tak kategoricky jako dosud.
K umožnění odchodu se hlásí stále více zemí. Řecký problém to ale neřeší
Poslankyni Lenku Andrýsovou (VV) zastihly ParlamentníListy.cz na mezinárodním jednání v Rakousku. „Toto téma se dostalo i zde na pořad jednání. Konstatovala, že je více zemí, které se přiklání k variantě umožnit zemím, aby mohly eurozónu opustit. „Osobně mám zato, že jestliže nějaké země nedodržuje podmínky, na nichž se dohodly všechny země, měla by mít možnost z eurozóny odejít. Názor jednotlivce však v tomto případě není relevantní," konstatovala Andrýsová.
"Je důležité, na čem se shodnou ostatní země a já vidím, že těch zemí, které jsou pro umožnění odchodu přibývá. Už to není jen Rakousko nebo Německo či Nizozemsko, ale také Slovensko. Jak to vnímám, je čím dál více zemí, které mají zato, že by Řecko mělo eurozónu opustit," řekla Lenka Andrýsová pro ParlamentníListy.cz.
Volání po tom mechanismu rozumím, řekl redakci Jan Hamáček (ČSSD). Nevyloučil ani možnost, že situace v Řecku či dalších enormně zadlužených zemích si takové řešení vyžádá. „Obávám se ale, že vystoupení Řecka z eurozóny nic neřeší. Přechodem z eura ne drachmy by došlo k výrazné devalvaci a zbytečným komplikacím."
Na dotaz redakce, zda by se jednalo o odchod nebo spíše o „vyhazov" Hamáček připomněl, že odchodem z eurozóny nejsou krácena práva Řecka v Evropské unii. S právem veta v důležitých oblastech. „To by jednoznačně muselo být řešení po dohodě," konstatoval Hamáček.
Kosmetické úpravy „Lisabonu" nestačí, tvrdí Němci a Nizozemci
Smlouva začala platit v prosinci roku 2010. Už nyní prochází drobnou revizí. Kvůli budoucímu stálému stabilizačnímu mechanismu na pomoc zemím v hospodářských potížích se Unie dohodla na drobné úpravě v rozsahu jednoho odstavečku. Tato změna by měla být ratifikována zřejmě společně s přístupovou smlouvou Chorvatska. Z Německa či Nizozemska ale zazněly návrhy, které by vyžadovaly rozsáhlé změny.
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
