Slavný polský disident na adresu radnice ve Vratislavi: Ukradli jste mi trpaslíka

28.02.2012 13:03 | Zprávy

Polská Vratislav žije sporem o trpaslíka. Místní disident Waldemar "Major" Frydrych, tvůrce tak zvané Pomerančové iniciativy, což byla za komančů obdoba české Společnosti za veselejší současnost, si stěžuje, že radnice využívá k propagaci města symbol oranžového trpaslíka, který on vymyslel v 80. letech.

Slavný polský disident na adresu radnice ve Vratislavi: Ukradli jste mi trpaslíka
Foto: Pomerančová iniciativa
Popisek: Trpaslík z polské Vratislavi, o nějž se vede spor

Trpaslík s oranžovou čepičkou na hlavě se na vratislavských zdech začal objevovat po vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981. Upozorňoval tak na protivládní hesla, která přetřela policie. Nyní ho návštěvníci Vratislavi naleznou na hrnečkách, tričkách a dalších propagačních předmětech.


Spoluzakladatel happeningového hnutí Oranžová alternativa vede s městem spor o trpaslíka  už delší dobu. Obrátil se v této záležitosti na vratislavskou prokuraturu. Vratislavská radnice se ale oblíbeného suvenýru nehodlá lehko vzdát.  Mluvčí radnice Pawel Czuma prohlásil, že trpaslíci existují po staletí a Frydrych se je snaží přivlastnit. Radnice připomíná, že práva na trpaslíka koupila od místního umělce Pawla Grabowského.  Ten tvrdí, že jeho pidimužík na svého "příbuzného" z 80. let nijak nenavazuje a kromě oranžové barvy nemají nic společného.

Co byla Pomerančová alternativa?

„Protože nejstarším a nejstrašnějším nepřítelem člověka je skutečnost, je nejkvalitnějším zákopem schizofrenie. Pryč s intelektuálním uměním. Ať žije socialismus nejvyšší kvality jako dílo umění komiksu. Ať žije Sorbovit!" Napsal Waldemar Major Fydrych o Novém kulturní hnutí počátkem 80. let, které po krátké době přejmenoval na Pomerančovou alternativu. Oranžová barva vyjadřovala nesouhlas jak s rudou barvou komunismu, tak s žlutí papežské vlajky. Ideologii, ke které se hnutí hlásilo, nazval Fydrych „socialistickým surrealismem". Malovali letáky, psali sprejem na zdi, začali experimentovat s graffiti. Jednalo se ale zpočátku o činnost jednosměrnou, která neměla žádnou odezvu, nedovolila nikomu zapojit se do kolektivu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ava

Ing. Monika Oborná byl položen dotaz

Kde přesně se mají v obcích rušit školy?

Od vás o tom slyším prvně. Prý něco takového navrhuje STAN. Podle čeho se bude rozhodovat, jaké školy a kde se budou rušit? Protože zatím, když tato vláda něco rušila, tak to bylo vždy dost nekoncepční a většinou to ani s nikým, včetně lidí, co v těch obcí žijí neprodiskutovala

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: