To se ptá řada Turků z Evropy i z Asie, i ti, kteří již druhou nebo třetí generaci žijí v Německu. „Po válce jsme budovali německé hospodářství a řada z nás má tady významné podnikatelské zázemí,“ řekl pro Parlamentniisty.cz čtyřicetiletý Musul. „Proto nás Německo chce v Unii, vždyť už jsme tu významná menšina“.

Ve Francii je to jinak

Pravý opak je ve Francii. Tam se usídlili především kurdští emigranti i politické špičky a ti jak známo Turky příliš „nemusí.“ Proto také tlačí na vládu, aby blokovala vstup Turecka do EU. „Záminka že Evropa je křesťanská, je jen zástupný problém. Jen se podívejte, kolik je již afrických muslimů v zemi galského kohouta,“ říká údajně kurdský student Hasim. „Nezapomeňte také, že své si užili s Turky Arméni, a ti by měli mít při vstupu do Unie přednost.“ Řeč také sklouzla na Kypr, kde mezinárodně neuznaná turecká část není v Unii.