„Dvacet dva let po revoluci od totalitního útlaku se díky pravici v parlamentu dostáváme do nové totality. Ne STB, ale lékaři mají totiž nyní shromažďovat o občanech osobní informace. Ovšem nikoli o zdraví, jak by se dalo očekávat, ale o jejich majetku. Tomu se opravdu nedá jinak říci – než že by to znamenalo návrat do totality. Necháme si to líbit, anebo už je konečně vyženeme?“ reaguje velmi emotivně na stránkách Svazu pacientů Luboš Olejár.
A oč jde, že se o tom vede tak ostrá diskuze?
Stát prý chce přinutit lékaře, aby do nových registrů zaznamenávali i citlivá data pacientů. Od intimních věcí, jako je počet potratů či pokusů o umělé oplodnění, až po typ bydlení, vzdělání, zkušenosti s drogami, rodinnou situaci, vše o zaměstnání, chorobách rodičů a jejich sociálním statusu. Za neuposlechnutí splnění této „nové“ úlohy má prý doktorům hrozit až stotisícová pokuta.
Jde o právní bezvědomí ministerstva zdravotnictví?
Podle Svazu pacientů se tento zákon o zdravotních službách odklání od právního rámce i v takových věcech, kterým se nevěnovala pozornost pro jejich zdánlivou neškodnost a pro zahlcení přemírou nepochybných nepravostí.
Psali jsme:
„Nejrůznější další důvěrné i citlivé údaje o pacientovi mohou být navíc přístupné širokému spektru zájemců. Zdá se, že autoři této části zákona měli za úkol zajistit přístup k těmto údajům pro blíže nespecifikované zájemce, a zařadili do zákona nezvykle velké sankce pro lékaře, kteří by se vzpěčovali uvedené kroky realizovat,“ konstatuje ještě Olejár.
Zmiňovaný zákon byl přitom vloni přijat i přes odpor senátorů. I když, jak upozorňuje Svaz pacientů, je uvedená pasáž v rozporu s vyšším zákonem – a to Úmluvou o lidských právech a biomedicíně.
Je to neústavní řešení, trvá si na svém Svaz pacientů
„Samozřejmě jde také o rozpor se Zákonem na ochranu citlivých údajů, ale jednodušší je využít rozporu s Úmluvou, protože ta přímo ruší účinnost všech ustanovení obyčejných zákonů, která jsou s ní v rozporu. Námitka, že některá data, která mají lékaři registrovat, nejsou údaji o zdraví, neobstojí. Data nevztahující se ke zdraví, není rezort zdravotnictví oprávněn sbírat vůbec. A pokud tam je nějaký vztah ke zdraví, platí Úmluva. Celá věc znova dokumentuje zoufale špatný stav našeho zákonodárství. Někdo na ministerstvu navrhne právní zmetek, Legislativní rada vlády to nezastaví, poslanci a jejich poradci nechápou, nebo nechtějí chápat, a když se někdo (senát, ÚOOÚ nebo jednotlivci) ozve, je přehlasován. Bez zásadní změny se lepšího výsledku nedosáhne. A ta je nutná z více než sta, možná tisíce vážnějších důvodů, než je tento. I proto Svaz pacientů podporuje stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů, že jde o neústavní opatření,“ řekl ještě pro ParlamentníListy.cz Luboš Olejár.
Vzhledem k stížnosti levicových poslanců k Ústavnímu soudu na celý kompletní balík reformních zákonů dá se očekávat, že zřejmě dojde k výsledku až po zveřejnění nálezu Ústavního soudu. Do té doby lze postupovat ze strany pacientů velmi obezřetně.
Svaz pacientů proto dává v této době pacientům jen důrazné doporučení. A to, aby v ordinacích praktických lékařů zveřejňovali jen to, co uznají za vhodné a potřebné s ohledem na svou zdravotní komplikaci. Jiné než zdravotní údaje by to být neměly.
"Nikdo nemůže být nucen proti své vůli říkat informace o sobě, které nechce říct. Pacienti se mohou v ordinaci praktických lékařů rozhodnout, co řeknou a co neřeknou svým lékařům. Třeba to jednoho dne, na protest proti šmejdění státu v jejich soukromí, skončí nakonec stávkou pacientů proti praktickým lékařům. Prostě se organizovaně nebude k lékařům chodit. Vyšetření mohou totiž podstoupit pacienti mimo jiné třeba i v ambulantních nemocnicích," uzavřel prezident Svazu pacientů.
Shromažďovat údaje o komkoli je nepřípustné, říká senátorka
Senátorka a také čelní představitelka Svazu pacientů Alena Gajdůšková (ČSSD) také změny v zákonu (nejen) v tomto ohledu odsuzuje. Podle ní je nepřípustné, aby kdokoli shromažďoval osobní údaje - a to dokonce i v případě malých dětí, kde se může zdát zájem ze strany zdravotníků v rámci ochrany zdraví nezletilých logický.
„Ne, ani v tomto případě by se to nemělo uplatňovat. Vždyť se u nás ruší kojenecké ústavy, dělá se vše proto, aby se snížily počty dětí v dětských domovech, protože se razí teorie, převzatá z Evropy i světa, že dítě má právo na rodinu – a ani chudoba mu v tom nemá bránit. A víme, že v Česku je přitom chudoba často důvodem k tomu, aby bylo dítě z rodiny odebráno. Ve zdravotnictví by měla existovat určitá rovnost a každý by měl mít právo získat zdravotnickou péči. Nerovnostářský způsob ve zdravotnictví se už začíná projevovat i ve vyspělých zemích světa i v našem okolí. Ukazuje se, že se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými v tom, že chudí lidé tam umírají daleko dříve, než ti bohatí,“ řekla ParlamentnímListům.cz Gajdůšková.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
