K její přípravě se všechna zrna nemusí ani pražit. Tvrdí to výrobci nového druhu kávy, která využívá účinků nepražených zelených zrn. Díky antioxidantům, jež mají schopnost chránit tělo před volnými radikály, má podle odborníků blahodárný vliv na lidské tělo.
   
"V kávě může být prospěšný jak její hlavní alkaloid kofein, tak další látky, kterých je tam kolem 200. Mají antioxidační schopnosti, jsou tam minerály nebo vláknina," řekl docent Pavel Kohout z Centra výživy pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.
   
Právě díky zeleným nepraženým zrnům se podle výrobců nového druhu kávy daří zachovat co nejvíce prospěšných látek. Podle odborníků zelená nepražená kávová zrna obsahují jednu z podskupin antioxidantů, tzv. polyfenoly, které lidské tělo dobře vstřebává. Známým zdrojem polyfenolů je také zelený čaj. "Kofein způsobuje prokrvení těla a zvyšuje množství tvorby kyseliny solné. U lidí, kteří trpí zažívacími potížemi, se může podílet na zlepšení zažívání. Může také působit na roztažení průdušek a používá se k léčbě astmatu. Antioxidanty pak mohou kladně působit jako záštita volných radikálů," uvedl Kohout.
   
Rozpustná káva, jejíž třetinu tvoří zelená zrna, je podle výrobců bohatá na přírodní antioxidanty. "Pražená zrna, která tvoří dvě třetiny směsi, pak dodávají delikátní kávovou chuť a charakteristickou neodolatelnou vůni," tvrdí o novém výrobku Hana Chybová ze společnosti Nestlé.
    "Lidé pijí zelený čaj s tím, že věří v jeho prospěšnost. Podobné látky jsou ale také v kávě, pouze se o nich mnohdy neví," říká odborník na přípravu kávy Michal Křižka. Podle něj je ovšem při výrobě i vaření kávy důležité dodržet časy, postupy, technologie. Instantní káva by se tak měla zalévat pouze horkou, nikoli vařící vodou.
   
Při dlouhodobém podávání kávy se podle Kohouta zjistilo, že u pravidelných pijáků kávy vzniká menší riziko cukrovky druhého typu, Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby. "Mýty, které kolovaly, že se káva nesmí užívat u pacientu s vysokým krevním tlakem a srdečním onemocněním, nejsou pravdivé. Dlouhodobé studie ukázaly, že pití čtyř až šesti šálků kávy denně nemá zdravotní riziko," uvedl. Uvedl zároveň, že pro české konzumenty kávy je to příliš velké množství a průměrná spotřeba je pouze kolem jednoho šálku denně.
   
Pití kávy ovšem v určitých případech nese i rizika. "Alkaloid kofein zrychluje srdeční akci. Při vypití silné kávy se zrychlí srdeční činnost. Pozor by si měli dát pacienti po infarktu myokardu nebo nekontrolované angíně pectoris. Také lidé s nekontrolovaným vysokým krevním tlakem se vystavují určitému riziku," uvedl Kohout. Omezit tento nápoj by měli i lidé s žaludečními vředy čí chorobou jícnu, varoval.
   
Podle Křižky záleží chuť kávy na jejím složení i zpracování. "Arabica je charakteristická tím, že je sladká a kyselá. Pro určitý podíl hořkosti, kořenitosti nebo zemitosti se do směsi přidává robusta. Ta je zvláštní tím, že obsahuje víc kofeinu," uvedl. Zdůraznil, že je mylná představa, že robusta je méně kvalitní. "Záleží na farmáři, jakou péči a lásku rostlině dopřává, jakou odrůdu zpracovává," uvedl. I rozdíl v instantní a zrnkové kávě je pak prý hlavně v tom, z jaké suroviny pochází.