Agrární komora České republiky si na svém facebookovém profilu stěžuje na to, že jsme jedinou zemí Visegrádské skupiny, která své zemědělce nechrání před dumpingovými dovozy. „Bohužel upřednostňujeme zájmy Ukrajiny před zájmy domácích zemědělců,“ poznamenávají agrárníci.
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
„Děkujeme za aktivní přístup Ministerstva zemědělství České republiky k regulaci bezcelních dovozů zemědělské produkce z Ukrajiny na evropský trh. Aby Komise změnila názor, nemůžou v tom ale zůstat sami a před dalším jednáním Rady budou potřebovat podporu předsedy vlády Petra Fialy, Ministerstva zahraničních věcí České republiky i europoslanců za Českou republiku,“ píše Agrární komora na svém facebookovém profilu.
„Spotřebitel si zaslouží bezpečné a kvalitní potraviny a čeští zemědělci mají zase právo na prodej za rentabilní ceny, zvláště pokud po nich unijní pravidla vyžadují šetrnější produkci, která však znamená nižší výnosy. Bezcelně dovážená zemědělská produkce z Ukrajiny měla být od začátku určená jen pro nejchudší země světa v Africe nebo v Asii. Fakticky ale zahlcuje střední a východní Evropu, a tím tak tlačí na snižování cen, což vede ke snižování rentability evropské produkce. Cena obilovin v Česku se vrátila na úroveň 90. let,“ dodává Agrární komora.
„Jediným řešením je podle nás návrat k režimu cel a kvót, který existoval před rokem 2022. Naprosto chápeme postoj Slovenska, Polska, Maďarska, které se rozhodly v zákazu dovozu pokračovat navzdory nesouhlasu Evropské komise. Jsme tak jedinou zemí Visegrádské skupiny, která své zemědělce před dumpingovými dovozy nechrání. Bohužel upřednostňujeme zájmy Ukrajiny před zájmy domácích zemědělců,“ zakončuje svůj příspěvek.
Polsko, Maďarsko a Slovensko se vzepřely Evropské komisi a prodloužily dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí. Ze strany Kyjeva následovala žaloba ke Světové obchodní organizaci (WTO). Ukrajina tvrdí, že „taková omezení jsou porušením mezinárodních závazků ze strany sousedů Ukrajiny v EU“.
Polsko však dalo najevo, že svůj postoj nezmění.
„Trváme na svém stanovisku, myslíme si, že je správné, vyplývá to z ekonomické analýzy a pravomocí odvozených z práva EU a mezinárodního práva,“ řekl mluvčí vlády Piotr Mueller. „Stížnost přes WTO na nás nedělá dojem,“ dodal.
Ze stížnosti na Slovensko následně Ukrajina couvla, neboť se obě země dohodly na systému obchodování s obilím. Píše o tom server iDNES.cz.
Ukrajina je jedním z největších světových dodavatelů plodin, jako jsou slunečnice, pšenice, ječmen a kukuřice.
V minulých dnech pak také vzbudil značné pobouření již několikátý výskyt salmonely v kuřecím mase dovezeném do Česka firmou WE Trade, s. r. o., sídlící ve slovenské Bratislavě. Kontaminované maso původem z Ukrajiny, které je balené na Slovensku, se aktuálně prodávalo v obchodním řetězci Makro a stejná společnost již před několika týdny dodala nakažené maso také do řetězců Tesco, JIP či Penny Market. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ukázala na fotkách, jak kuřecí maso, které není radno kupovat, vypadá. Spotřebitel jeho výskyt může i hlásit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Vanda Efnerová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.