„Rok 1968 je v současné historii prezentován jako úžasné demokratické vzepětí skvělého českého národa pod vedením nadšených demokratů,“ dostává se již Koller k „pražskému jaru“. Jako vojenský analytik v něm však prý vidí řadu podivných momentů. Například je záhadou, proč Leonid Brežněv nechal tento proces tak „rozjet“, když v NDR, Polsku nebo Maďarsku zasahovali Sověti se vší rázností mnohem dříve. Jakoby se prý v ČSSR převratu až tolik neobávali. A nebo naopak - jakoby jim vyhovoval.

„Potřebovali v rámci globálního geopolitického střetu studené války dostat do Československa svoji armádu,“ vysvětluje Koller. Prezident Novotný, jinak kovaný komunista, se však něčemu takovému bránil. Protože byl ale jinak zcela loajální, Sověti příliš nevěděli, jak na něj zatlačit.