Zubov uvádí, že když před sto lety prchalo před hrůzami bolševického režimu více než milion lidí – bez majetku a ve snaze zachránit si holý život – Západ ruské uprchlíky vřele uvítal. I přes to, že se tehdy světu dařilo hůře než dnes, právě skončila první světová válka, všude panoval hlad, chudoba, nemoci. Statisíce vlastních mužů se vrátily z fronty jako nemohoucí mrzáci, a miliony se nevrátily vůbec. A Rusko bylo Evropou považováno za zrádce spojenců.

Ruští uprchlíci i tak dostali stany, jídlo, léky a malé finanční příspěvky, které jim umožnily překonat začátek. Zubov v této souvislosti podotýká, že mezi lety 1921–22 začaly programy pomoci, přičemž nejslavnější z nich prý byla Ruská pomocná akce Československa, iniciovaná prezidentem Masarykem a premiérem Kramářem. „A uprchlíci byli zachráněni. Mnozí získali vzdělání, mnozí dokázali přinést značný prospěch hostitelským zemím,“ uvádí ruský historik.

Když vidí dnešní uprchlickou krizi, s vděčností vzpomíná na toto gesto evropských zemí vůči ruským utečencům. „Kéž Bůh pomůže stovkám tisíců uprchlíků najít jejich útulek, najít novou zemi a nové nebe, a když je získají, přesvědčí se, že Západ není Satan, ale množství dobrých a soucitných srdcí, a tak změní svůj postoj k němu. A znovu zavládne nikoli hněv, nikoli sobecká chamtivost a studená lhostejnost, ale láska, milosrdenství a péče o bližního jako o sebe samého,“ doufá historik, jehož slova přeložila na sociální síti Facebook Zuzana Andrst.