Co by měla nová vláda udělat s Českou televizí?Anketa
Paměti „On My Watch: Leading NATO in a Time of War“ proslavila v uplynulých dnech kritika francouzského podnikatele Arnauda Bertranda, jenž mínil, že politik o sobě mezi řádky nechtěně prozradil, že se do čela lídra NATO dostal i přes nepříliš dokonalé znalosti o obraně a na pozici podle slov Bertranda „předvedl nulové strategické uvažování“, což se mělo ukázat i během toho, když roku 2016 nedával žádnou šanci na vítězství Donaldu Trumpovi v amerických prezidentských volbách.
Obsah knihy však poukazuje i na zajímavé momenty uvnitř obranné Aliance. Stoltenberg popisuje, že po prvním telefonátu s Trumpem zůstal „šokován“, jelikož zjistil, že se s ním vlastně v pohledu na NATO dosti shoduje. Trump se domníval, že evropské členské státy musejí vynakládat více prostředků na obranu. „V tom s vámi naprosto souhlasím,“ měl tehdy někdejší lídr NATO kladný pohled i na největší výtku Trumpa.
Pro deník The Guardian Stoltenberg popisuje, že ač posléze v dobrém duchu dopadlo i jejich přímé jednání v Bílém domě, narážel na problém v podobě despektu k Trumpovi z řad ostatních pracovníků Severoatlantické aliance.
„Americký lid zvolil Trumpa a my jsme to museli respektovat. Chtěl jsem, aby s ním NATO co nejrychleji navázalo dobrý pracovní vztah, aby on i jeho administrativa zaujali pozitivnější pohled na Alianci. V rámci NATO byla nezbytná sebekázeň. Dal jsem jasně najevo, že podrážděné sténání na interních schůzích je nepřijatelné,“ popisuje někdejší generální tajemník NATO.
Lidem v NATO podle svých slov musel vysvětlovat, že jejich práce není věnovat se příspěvkům Trumpa na sociálních sítích ani zaobírání se jeho vystupováním. „Žádný posměšný smích nad videy; žádné vtipy o golfu nebo jeho chování. Nulová tolerance byla klíčová. I malá skupinka jedinců, kteří si z Trumpa dělají legraci, se může rozšířit organizací a proniknout ven. A pokud by se do Washingtonu dostalo, že zaměstnanci NATO sedí a smějí se Donaldu Trumpovi, bylo by to zničující,“ shrnuje Stoltenberg, čeho se děsil od svých spolupracovníků. „Opravdu potřebujete tak velké velitelství?“ „Na co potřebujete všechny ty lidi?“ zaznívalo prý.
Nejdůležitějším tématem pro Trumpa pak byly výdaje členů NATO na obranu. „Chtěl jsem, aby se na Alianci díval pozitivněji, a proto jsem s sebou přinesl graf, který ilustroval rostoucí výdaje. Trumpa nejvíce znepokojovala skutečnost, že pouze pět členských států dosáhlo cíle vynakládat dvě procenta HDP na obranu,“ popisuje Stoltenberg již jedno z prvních setkání.
Amerického prezidenta se měl snažit od tématu odtrhnout skrze to, že s ním hovořil o „solidaritě v rámci NATO“ a jako příklad používal reakci paktu po 11. září. „Největší silou NATO je trvalé pouto mezi Severní Amerikou a Evropou. Sílu tohoto pouta jsme viděli po útocích z 11. září proti Spojeným státům,“ uvedl někdejší generální tajemník NATO a věnoval prý úsilí, aby se hovořilo o společné obraně, a nikoliv financování.
Trump se však odbýt nenechal. „Dvacet tři z 28 členských států NATO stále neplatí za svou obranu tolik, kolik by měly,“ podotkl Trump a doplnil: „To není fér vůči lidem a daňovým poplatníkům Spojených států.“ Později téma přednesl i přímo u památníku 11. září a článku 5 u sídla NATO, kde místo slov o společné obraně hovořil o „absolutním minimu“ výdajů na zbrojení.
Později situace gradovala až do bodu, kdy podle Stoltenberga došlo na moment hrozící rozpadem NATO, jelikož někdejší německá kancléřka Merkelová společně s francouzským prezidentem Macronem odmítali svůj podíl na kolektivní obraně zvýšit.
Trump Stoltenbergovi prý líčil, jak se setkal s Merkelovou osobně a řekl jí, že takhle to prostě dál nejde. „Řekl jsem: ‚Angelo, musíš zaplatit. Musíš utratit dvě procenta.‘ Řekla: ‚Možná v roce 2030‘ – a při tom se zasmála… Zasmála se!“ „Podívejte, když odejdeme, tak odejdeme. Vy NATO zoufale potřebujete. My NATO nepotřebujeme,“ měl pronést americký prezident kvůli sporům o financování společné obrany.
Na následujícím summitu se po výrocích Trumpa kolem jednacího stolu rozhostilo ticho. „Hranice, které máte, jsou hrozné. Angela řekla, že mnoho lidí, kteří sem proudí, jsou mladí muži. To nezní dobře. Mohli by to být nepřátelé,“ nevyhnul se Trump ani migraci. „Mám k Evropě velký respekt. Mám velký respekt ke generálnímu tajemníkovi, kterému se podařilo přivést více peněz. Ale je to velmi málo ve srovnání s tím, co potřebujeme… Musíte zaplatit svůj podíl. Angela by mohla dnes zaplatit dvě procenta, kdyby chtěla! Místo toho říká 1,5 % do roku 2025!“ pokračoval.
Následně došlo na moment, kdy Trump prohlásil, že Spojené státy zůstanou členem NATO, pouze pokud Německo a Spojené státy zaplatí stejnou částku. „Opouštím tuto schůzku. Nemám důvod, abych tu už byl,“ řekl.
Nálada v místnosti podle vzpomínek Stoltenberga byla na bodu mrazu: „Teď se všechno rozpadne, pomyslel jsem si. Rozhlédl jsem se po místnosti. Všichni vůdci měli vážné výrazy. Všichni chápali, že je vše na pokraji kolapsu – celý summit, všechna prohlášení o dohodě. Pokud americký prezident řekne, že už nechce bránit ostatní spojence, a na protest opustí summit NATO, pak smlouva NATO a její bezpečnostní záruky nemají velkou hodnotu.“
„Tohle by mohla být schůzka, na které NATO zničí, pomyslel jsem si. A děje se to právě za mého působení. Alianci se sice podařilo úspěšně fungovat 70 let – ale už tak nebude po 12. červenci 2018,“ vzpomíná Stoltenberg na myšlenky z momentu, kdy Trump vyložil na stůl možný konec NATO, pokud se evropští lídři nerozhodnou plnit podíly na obranu.
Nakonec se Trump měl dočkat od vyděšených Evropanů slibu zvýšení obranných výdajů v blízké budoucnosti. „Myslím, že si uvědomoval, že svými požadavky na okamžité zvýšení rozpočtu naráží hlavou do zdi, ale zároveň odjížděl z Bruselu s přesvědčením, že do nového roku bude mít více peněz,“ dodává v knize Stoltenberg k momentu, kdy se mu pod rukama málem rozpadlo NATO.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas