Má Robert Šlachta vaši důvěru?Anketa
V Teplicích policisté zakročili proti agresivnímu narkomanovi, který byl Rom. Ten poté v sanitce zemřel. Romské organizace viní policisty z nepřiměřeného zákroku, viní je, že muž zemřel, protože ho přidusili a jako na podobný ukazují na americký případ černocha George Floyda, což ale pitva vyvrací. Jak tento případ vidí Andor Šándor? „Viděl jsem dvě videa. Jedno, které ukazuje, jak ten muž leží na chodníku a pak mlátí do auta. Ve druhém videu je vidět, jak zasahují tři policisté. Díval jsem se na ně celkem pozorně a přiznám se, že mám trošku problém s tím, že v situaci, kdy ten člověk leží na břiše, je zpacifikován, to znamená, že má pouta na rukou i na nohou, tak na něm policista stále klečí,“ všiml si.
„Osobně neshledávám žádný důvod k tomu, aby byl takto zakleknut. Tím ovšem nemůžu a nejsem schopen tvrdit, že to zakleknutí, které bylo podle mého soudu už zbytečné, způsobilo tu smrt. Nemohu samozřejmě zpochybňovat výsledky pitvy. V případě, že by z toho byl další problém, soudní, tak se může udělat jiná pitva. To všechno lze. Přesto musím říci, že v momentě, kdy je ten člověk zpacifikován, nemůže nic jiného dělat, tak další zakleknutí považuji za zbytečné,“ prozradil.
Každý policista, který takto zasahuje, měl být trénován k tomu, aby se i v takové situaci dokázal ovládat
Považujete policejní zákrok vůči mrtvému teplickému Romovi za chybný?Anketa
Na videu zveřejněném na iDNES teplický Rom Stanislav bouchá nejdříve rukou do auta, pak i dvakrát hlavou, načež upadne a leží na zemi. „Viděl jsem, jak bouchá rukou. V každém případě bylo jeho chování zvláštní a nevypadalo to vůbec, že by se takto choval příčetný člověk. Ale znovu říkám, i když to byl asi člověk problémový a problematický, tak si stejně nezasloužil smrt. Bylo by dobré, aby toto prošetřila GIBS, protože policie má právo ze zákona používat donucovacích prostředků, ale všechno má mít svoji míru,“ řekl a připomněl některé policejní zákroky na jaře při nenošení masek. „Především ten v Českých Budějovicích, kdy ten policista srazil na zem kluka, který nedělal nic. Kdyby při pádu na dlažbu se bouchl hlavou tak, že by umřel, tak nevím, jak by to kdokoliv byl schopen odůvodnit,“ konstatoval.
„Chápu, že to má policie těžké, že lidé u nás nejsou ochotni se podrobovat pokynům policie. To je bohužel výsledek nabyté svobody po roce 1989, kdy si všichni myslí, že si můžou dělat, co chtějí, a že nemusejí respektovat pokynů policie. To je samozřejmě špatně. Ale tímto si policie těžko vydobude potřebnou úctu ze strany lidí a ochoty podvolovat se těm nařízením,“ domnívá se Šándor. Je v pořádku reakce romských organizací kritizujících zákrok? „Oni vidí, že ten člověk zemřel, mají často tendenci nevěřit většinové bílé společnosti. Budou mít pocit, že pitva byla zmanipulovaná. To je problém současné doby a vztahu menšinové společnosti k většinové a také obráceně,“ řekl.
„Pokud Romové budou přesvědčeni o tom, že se útok stal tak a tak a nebude jasně přijata míra odpovědnosti kohokoliv, tak z toho může být problém. Záleží, jestli se toho někdo chytne a bude tento problém záměrně eskalovat a popuzovat. Víme, co někteří lidé dokážou, aby využili smutku, hněvu, zármutku rodiny a lidí, kteří se k tomu nabalí. Může někde Teplicko zažívat problémy. Může to vyvolávat i pocit nějaké vendety od lidí romské menšiny kdekoliv někde jinde. Ale už jsme tu měli pár příkladů, kdy došlo k úmrtí Romů při potyčkách, a byly protesty. Nikdy to naštěstí nepřerostlo v něco závažného, co by vyvolalo vážné dlouhodobé lokální konflikty soužití Romů s většinovou bílou společností. Tak uvidíme,“ konstatoval. „Tento problém by se měl velmi pečlivě posoudit, se všemi zainteresovanými a s těmi lidmi zásadně pracovat. Nenechat je, aby tento případ tam žil vlastním životem. Myslím, že politici by měli mezi tyto lidi jít a snažit se to tam uklidnit. Aby ten problém nevyeskaloval,“ uvedl Šándor.
Podle mluvčího teplických policistů Vítka, ale třeba i podle ministra vnitra Hamáčka, muže zabily drogy. „Je mi líto každého ztraceného lidského života, je namístě vyjádřit soustrast pozůstalým, ale platí jedna zásadní věc. Toho pána zabily drogy, kdyby je nebral, byl by dosud mezi námi,“ napsal Hamáček na Twitteru.
Psali jsme:
Nikdy jsme nepochopili, co říkal Tálibán. Vy máte hodinky. My máme čas
V Událostech, komentářích na ČT proběhla debata mezi Janou Černochovou a Ivanem Davidem o odchodu vojáků z Afghánistánu. David tvrdil, že účast našich vojáků tam nemá smysl, protože mají bránit hlavně svoji zemi, a že zkušenosti z úplně jiných podmínek, třeba z pouště, jsou jim k ničemu, a že tam chodí kvůli penězům. Černochová si naopak myslí, že je účast na misích v pořádku a že tam získají cenné zkušenosti. Co si myslí generál Šándor? „Operace, která byla zahájena v roce 2001, měla rezoluci a mandát Rady bezpečnosti OSN. Tudíž nelze zpochybnit účast Armády České republiky v této operaci pod hlavičkou Severoatlantické aliance. Po rozpadu bipolárního světa se uvažovalo, co se Severoatlantickou aliancí. Tehdy stála Aliance před zásadním problémem, který se nazýval Out of area or out of existence. To znamená buď půjdeme mimo teritorium Severoatlantické aliance, nebo skončí náš důvod k existenci. Proto se rozhodlo, že Aliance bude fungovat i v konfliktech, které nezahrnují euroatlantický prostor. Byla to samozřejmě odpověď na otázky, které vznikly po 11. září 2001. Napadení Spojených států a likvidace táborů al-Káidy na území Afghánistánu,“ vysvětlil generál. „Myslím si, že čeští vojáci tam v mnohém získali. Zkušenosti s místy možných konfliktů, protože přes všechny ty neideální vztahy, které má Severoatlantická aliance a Evropská unie s Ruskou federací, se dá těžko tvrdit, že blízký konflikt bude v Evropě. Spíše se konflikty ukazují v místech, jako jsou Blízký východ, Afrika, Afghánistán a podobně,“ sdělil.
„Tou misí v různých operacích prošlo na 12 tisíc vojáků Armády České republiky, což je v zásadě poloviční existující tabulkový stav. Někteří tam byli několikrát. Finanční přínos tady je, na druhou stranu je potřeba říci, že podle zákona tam může velení armády vojáka poslat, aniž by se ho ptali, jestli chce, nebo nechce. Nenazval bych to žoldáctvím. Nevím, kolik ti kluci berou. Já bych se nenechal zabít ani za padesát tisíc dolarů,“ prozradil.
Fotogalerie: - Hrad v barvách NATO
„Na druhou stranu nesouhlasím s názorem pana prezidenta, ke kterému se teď přidává premiér Babiš a někteří politici, že nemáme odcházet z Afghánistánu. Proboha, co bychom tam dělali? Byli jsme tam dvacet let. Spojené státy nebyly schopny porazit Tálibán, když tam měly sto tisíc vojáků. Dneska v počtu pár tisíc tam žádnou hitparádu proti Tálibánu nepředvedeme,“ je přesvědčen. „Nikdy jsme nepochopili, co říkal Tálibán. Vy máte hodinky, my máme čas. Je třeba si říci, že Afghánci jako takoví nemají rádi Tálibán, ale ještě méně rádi mají nás, zápaďáky. Cílem Tálibánu je, abychom odešli co nejdřív. Nemyslím si, že by udělali teď stejnou chybu jako Mulla Umar (bývalý vůdce Tálibánu), kdy přijal Usámu bin Ládina. Chtějí ovládnout Afghánistán, vytvořit z něj velmi tmářský islamistický kalífát, kdy potlačí řadu práv, které Afghánci získali. Ale jsem si jist, že Tálibán nemá extra teritoriální požadavky. Nelze říci, že Tálibán je al-Kaidá. Nechce útočit v Evropě. Za celých dvacet let jsme neměli jeden jediný případ,“ zdůraznil.
„Všichni ti, co horují pro to, aby tam vojáci zůstali, tak by tam měli také poslat své syny a dcery, a kdyby se jim nedej bože něco stalo, aby si kladli otázku, k čemu tam vlastně těch 14 českých vojáků padlo. Výsledek je bohužel stejný, jako zažili Rusové, stejný jako zažili Britové. Britský kontingent v 19. století byl pobit do jednoho. Jediný člověk, který se zachránil, byl skotský lékař William Brydon, který přijel na koni. Měl useklou část lebky, kterou měl přikrytou novinami. To byl celý výsledek. V Afghánistánu nevyhrál ani Alexandr Veliký,“ konstatoval generál. „Všichni ti, co pro to horují, by si měli uvědomit, čeho tam lze vlastně dosáhnout. Celá mise ukázala, že lze dobře vojensky zlikvidovat nějakého nepřítele, ale potom co dál s tou zemí? Přestože se řada věcí v Afghánistánu změnila, že tam ta pomoc je evidentně vidět, tak za ty roky – kdy jsme pořád říkali, že budeme cvičit afghánské bezpečnostní síly – se to nepodařilo tak, aby vláda v Kábulu skutečně vládla nad celým územím a aby bylo možné Tálibán začlenit nějakým způsobem do společnosti, protože ho nelze ignorovat,“ uvedl.
„Je to samozřejmě velmi těžké a nevím, co dojednaly Spojené státy. Doufám, že mají záruky, že Tálibán se bude spíš podílet i na politické činnosti v Afghánistánu a že to nedopadne jako po odchodu Rusů, kdy převálcovali Kábul, tahali po silnici afghánského prezidenta, uřezali mu přirození a pověsili ho na kandelábr,“ popsal. Jaká je ale varianta? „Dalších dvacet let v Afghánistánu? Další obrovské finanční prostředky vynakládané bez jakékoliv jistoty, že se to obrátí v dobré. Myslím, že bychom měli vnímat realitu. Těžko budeme asi bránit tomu, pokud Tálibán nebude schopen fungovat s afghánskou vládou a snažit se dohodnout na nějaké politické a mírové koexistenci. Bohužel tažení Tálibánu ukazuje celkem zřejmě, že hoši se s tím asi mazat nebudou. Ale nikdy neovládli celý Afghánistán a asi ho neovládnou ani teď. Nakonec si vůdcové různých etnik budou muset sednout a nějak se dohodnout,“ zadoufal na závěr generál Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
