„Před měsícem jsme se na Kongresu primární péče bavili se zástupci Ministerstva zdravotnictví o potřebě ochranných pomůcek v našich ordinacích a bohužel ani teď nemohu říct, že by situace byla dobrá. Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky, respirátor bychom měli měnit zhruba po 4 hodinách, nemluvě o tom, že pokud bychom se šli najíst nebo napít, tak hrozí při chybné manipulaci kontaminace. Snažíme se vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné, nemluvě o nás, protože průměrný věk dětského lékaře v České republice je 60 let,“ uvedla k tématu nedostatečných ochranných pomůcek lékařka Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Sama přesunula prohlídky kojenců na sobotu a přizpůsobila ordinační hodiny tak, aby se v ordinaci nepotkaly nemocné a zdravé děti.

„Rodiče jsou ukáznění, nejdříve volají, respektují všechna naše doporučení, dokonce nám šijí roušky, na domácí 3D tiskárně vyrábí štíty, míchají dezinfekci, někdy donesou i ochranné rukavice,“ pokračuje doktorka Hülleová.

Rodiče se podle jejich slov dětských lékařů nejčastěji ptají, zda mají s dítětem dorazit na preventivní prohlídku nebo očkování. „Černý kašel, spalničky nebo riziko tetanu se vyskytují i v době pandemie a mohou dítě vážně ohrozit. Pokud jsou děti bez zjevných akutních potíží, není důvod očkování odkládat – pokud ovšem dítě není v karanténě nebo akutně nemocné. Když bychom na očkování rezignovali, mohou se vracet choroby, s nimiž se už naše společnost dříve vypořádala. Stejně je tomu s očkováním nepovinným, jako například proti encefalitidě, rotavirům, HPV, pneumokokům a další. Intervaly očkování jsou takové, aby organismus získal co nejlepší ochranu proti infekci, a neměli bychom je bezdůvodně prodlužovat,“ doplňuje předsedkyně dětských lékařů.