Druhé kolo prezidentských voleb, vlna migrace, multikulturalismus, terorismus a obrana před ním. S ohledem na tato témata ParlamentníListy.cz oslovily Čechy, kteří sloužili v obávané francouzské cizinecké legii, a mají tudíž k zemi galského kohouta citový vztah. O tamní bezpečnostní situaci třeba hovoří Stanislav Gazdík, jenž se v řadách této legie dostal na hodnostním žebříčku nejdále.
Legionář K.
„Je to jako ‚C‘est comme choisir entre la peste et le choléra‘, tedy vybrat si mezi morem a cholerou, jak říkají Francouzi. Rozhodně Macrona nebudou volit všichni. Kandidáti Hammon a Fillon například Macrona nepodporují, ale říkají ‚nevolte Le Penovou‘. Většina politiků se bojí velké voličské absence u druhého kola voleb. Hodně lidí si totiž myslí, že to má Macron jisté a právě z toho důvodu už k volbám nepůjdou. Tím spíš, že volby jsou sedmého května, tedy v době třídenního volna, což znamená, že hodně lidí odjede na prodloužený víkend. Kdežto lidé z vesnic, kteří podporují převážně Le Penovou, nikam nepojedou a tedy můžou jít volit,“ říká o prezidentských volbách ve Francii pro ParlamentníListy.cz zasvěceně Patrik Klán, jenž o působení v cizinecké legii napsal čtivé knihy Legionářovy os(t)udy a Vůně kafe a střelného prachu.
Podle něj je důležité, jak se zachovají voliči neúspěšných kandidátů Jeana-Luca Mélenchona a Francoise Fillona: „Mélenchon už se vyjádřil, že nepodpoří nikoho a své příznivce vyzval k debatám na internetu, na základě nichž se mají rozhodnout, koho zvolí. Jeho volební program měl přitom některé body, například vztah k EU, podobné jako má Národní fronta Marine Le Penové. Právě to se už projevuje na sociálních sítích, ze kterých je zřejmé, že již devět procent jeho voličů Le Penovou podpoří. Fillona volili především starší lidé, které může Le Penová také přilákat, protože má podobné názory například na homosexuální svatby jako Fillon. Tohle téma přitom Francií hodně hýbalo, takže se dá předpokládat, že se projeví i ve druhém kole voleb. Takže Macrona sice řada levicových komentátorů pasuje na vítěze druhého kola, navíc i některé průzkumy přinášejí odhady, že získá dvaašedesát procent hlasů, ale zdaleka nic jistého nemá. Tím spíš, že řadě lidí svými sliby na všechny strany připomíná končícího neúspěšného prezidenta Hollanda.“
Klán sloužil po přijímači u pěchoty, celkem pět let. V letech 1991 až 1996. Mimo jiné si musel vštípit tento ze sedmi bodů kodexu cti: „Každý legionář je tvůj bratr ve zbrani, bez ohledu na svoji národnost, rasu či vyznání. Budeš to prokazovat solidaritou, která panuje mezi členy rodiny.“ Avšak, co se dozvěděl mezi obyčejnými Francouzi o multikulturalismu a uprchlících? „Lidé, kteří byli na vážkách, nebo nespokojení, jsou naštvaní čím dál víc. A to především na jihu Francie. Platí to i o Francouzích s arabským původem. Například můj kamarád Saíd, který dlouho učil na základní škole v Nice, paušální multikulturalismus zatratil. Protože kvůli němu vznikají mentální ghetta, ve kterých se už malé děti učí nepřizpůsobit se. Ale doufám, že se bavíme o podstatné menšině. Krásně to na svém příběhu mladé dívky popisuje spisovatelka Faiza Guène ve své knize Kiffe Kiffe Demain, jež se s humorem zabývá fenoménem integrace z pohledu druhé generace arabských přistěhovalců,“ podotýká.
Fotogalerie: - Chlapi z legie
Na misích sloužil převážně v Africe, kde bojoval s některými povstaleckými a partyzánskými skupinami. Vše velmi poutavě popisuje právě ve svých knihách. A co si myslí o vlně teroru, která zasáhla Francii? „Samozřejmě, že tam mají strach z budoucnosti. Ale mají jej především lidé na venkově, kde je paradoxně muslimů i přistěhovalců obecně podstatně méně než ve městech. Strach z budoucnosti ovšem mají i integrovaní imigranti a muslimové, což se projevuje tím, že část z nich jsou voliči Le Penové. Ovšem třeba kamarád Frederic se obává, že pokud Le Penová vyhraje, hodí všechny muslimy a přistěhovalce do jednoho pytle, což by v důsledku mohlo vést ke ztrátě integrovaných a k velkým nepokojům. A já s ním souhlasím.“
Legionář T.
Do francouzské cizinecké legie byl přijat v roce 2005 a sloužil pět let u pěchoty. S ní se dostal Filip Timbaris mimo Afriky třeba i do Afghánistánu. „Vidím to spíše na Emmanuela Macrona. Politici se Le Penové dost bojí, protože říká věci tak, jak jsou. Od jednoho kamaráda Francouze jsem se dozvěděl, že ti, co se nedostali do druhého kola, údajně doporučili svým voličům hlasovat pro Macrona. Ale uvidíme. Třeba se nechají Francouzi inspirovat USA,“ říká k prezidentským volbám.
Teď je Timbaris vyhledávaným instruktorem systému sebeobrany Krav Maga v Mělníce. Ohledně terorismu v zemi, za niž bojoval, říká: „Nenávist je u některých jedinců tak velká, že jsou ochotni zaprodat sebe, aby ublížili ostatním. Teroristický útok je jedním z doprovodných efektů. V ghettech není moc práce, ale má tam velký vliv islám a někdy bohužel i ten radikální. Navíc všichni mluví stejným jazykem, tedy arabštinou, takže k sobě mají blíž. Ve většině ghett nemají rádi bílé Francouze. Považují je za buržousty, něco jako šlechtu či povýšence. Jak tu nenávist zastavit, to je otázka. Nevím, jestli na to ve Francii už není pozdě. Možná dát větší práva policii a snížit byrokratickou zátěž, kterou musí podstupovat. Ale to je přece i u nás. Většina policistů jsou spíš sekretářky. Kdyby byli v ulicích na místech, kde jich je třeba, dalo by se mnohé změnit. Ale to je jen a jen na vládě.“
Cizinecká legie byla založena v roce 1831 a první její misí bylo rozšiřování francouzských kolonií v Africe. Proto prvních sto třicet let strávila jednotka v Alžírsku. Vzhledem k tomu vysvětluje: „Francie se dělí na původní obyvatelstvo, které je spíše na vesnicích nebo v severních částech země, a na přistěhovalce z bývalých kolonií, kteří jsou na perifériích větších měst anebo osídlili jižní část Francie. Původní Francouze samozřejmě situace trápí, ale jde o dlouhodobý problém. Přistěhovalci převážně z bývalých afrických kolonií, jako Alžírsko či Tunisko, využívají sociální systém Francie. Často nechodí do práce a muži berou podporu zhruba 900 eur měsíčně. Matky s dětmi mají samozřejmě více.“
Nakonec však Timbaris doplňuje: „Původní přistěhovalci z kolonií ale nejsou nepřizpůsobiví, spíše naopak. Váží si toho, že mohli opustit zemi a jít za lepším. Problém je se třetí až čtvrtou generací, která vyrůstá v ghettech, živí se prodejem drog či jinou kriminální činností a berou si to špatné jak z evropské, tak i z africké kultury. Je zvláštní, že jejich frustrace a nenávist k vlastnímu státu pramení z toho, že Francie dříve okupovala zemi jejich dědečků, kde vybudovala veškerou infrastrukturu, vyvedla ji ze středověku, poskytla práci místním, dala jim své občanství a nabídla jim tím lepší život. Když si vezmeme, že například Marseille, druhé největší francouzské město, je až ze sedmdesáti procent osídlena Alžířany, Marokánci a Tunisany, tak to problém je. Nepovažují se za Francouze, i když se tam narodili a v Africe třeba ještě nikdy nebyli. Většina z nich jsou muslimové a jsou ochotni bojovat ve jménu Alláha proti nevěrcům a toho se původní obyvatelstvo bojí. A tak samozřejmě zaznívají slova, že Evropská unie je slabá,“ dodává pro ParlamentníListy.cz.
Legionář G.
15 let v legii. Tak se jmenuje kniha Stanislava Gazdíka, jenž se ve francouzské cizinecké legii dostal do nejvyšších postů. Vstoupil do ní roku 1991 ve Štrasburku. Do telefonu reportéru ParlamentníchListů.cz sdělil, že správný legionář se politikou nezabývá. Nasnadě je otázka – jestli to není škoda, když má zrovna on jako legionář s francouzským občanstvím právo volit, takže si může třeba nyní demokraticky vybrat prezidenta? „Není. Kdyby byli lidé jako v legii a drželi i dodržovali heslo ‚čest a věrnost‘, potom by se dalo uvažovat jít někoho volit,“ odpovídá.
V řadách legie byl přičleněn k výsadkářům, pak se stal velitelem družstva ostrostřelců, dále dosáhl funkce zástupce velitele prestižní skupiny Groupement des Commandos Parachutistes a nakonec byl přidělen ke zpravodajské službě legie. Za kariéru má nejvyšší poddůstojnické vyznamenání La médaille militaire. Ohledně terorismu ve Francii, k němuž se hlásí Islámský stát, sděluje: „Představa, že se podaří terorismus zcela vymýtit, se jeví jako nereálná. Nicméně s terorismem je nutné bojovat. Jeho projevy je možné potlačovat, kontrolovat či omezovat. V tomto ohledu je důležité vzdělávání občanů v rámci sebeobrany, což zlepší celkovou ochranu státu. Přežít v dnešní době je věcí celkové kondice zahrnující zdatnost tělesnou i duševní. Policie sice celkem solidně zvládá zajišťovat bezpečnost ústavních činitelů, ale zaručit bezpečnost ostatním obyvatelům neumí. Právě to naprosto přesvědčivě dokázaly nedávné úspěšné teroristické útoky v Evropě. Nicméně i u nás máme s terorismem zkušenost. Stačí vzpomenout na masakr spáchaný vyšinutým střelcem v Uherském Brodě.“
Ostatně právě Gazdík je zakladatelem systému profesní sebeobrany PRO DEFENCE IAODG, přitom poslední zkratka je názvem jeho firmy International Association Operational Defence Group. A opravdu si myslí, že se lidé vycvičení v dobrém kursu sebeobrany lépe vyrovnají s nebezpečím ve světě? „Úspěšné řešení obranné situace je podmíněno psychickou stabilitou, ale i taktickou a technickou vyspělostí jejího účastníka. Incident je zvláštním typem konfliktní situace, která vzniká náhle, má výrazně konfrontační charakter a rychlý průběh. Útočník kalkuluje s momentem překvapení a svých cílů dosahuje převážně násilným způsobem. Proto je důležité nespoléhat pouze na bojové sporty, které nejsou přizpůsobené dnešní ulici,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz a nakonec tento legionář tělem i duší dodává: „Dnešní doba je velmi stresující a buďme rádi, že zatím nejsme ve válce, ale nepodceňujme naši připravenost. Být připraven, ne překvapen, je oč tu běží.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
