Když premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že vznikne specializovaný analytický útvar zaměřený na boj s dezinformacemi a hybridními hrozbami, tehdejší prezident Miloš Zeman nově vznikající Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) přirovnal k nechvalně proslulému páteru Koniášovi. A upozornil na možné paralely s komunistickým režimem: „Nepotřebujeme cenzuru, nepotřebujeme ideovou policii, nepotřebujeme nový úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve svobodné a demokratické společnosti,“ prohlásil Miloš Zeman v prosinci 2016.
O bezmála devět let později, v době předvolební kampaně v září 2025, místopředseda ANO Radek Vondráček vyzval v rámci debaty o „antidezinfo“ projektech ke zrušení této instituce, která se mezitím transformovala v Centrum proti hybridním hrozbám (CHH).
Začátkem ledna přišel první krok. Nový kabinet rozpustil odbor strategické komunikace na Úřadu vlády, spojený s Otakarem Foltýnem. Vondráček to komentoval slovy: „V praxi se prokázalo, že jde o nefunkční model, protože ve výsledku šlo o kontraproduktivní budování ideologického monopolu. Veřejnost tato činnost doslova odrazovala.“
Centrum proti hybridním hrozbám zatím zůstává. Programové prohlášení vlády nicméně na adresu Ministerstva vnitra hovoří jasně: „Ministerstvo vnitra nebude nástrojem omezování svobody projevu ani ,velkým bratrem‘. Zamezíme zneužívání státní represe proti občanům za jejich názory. Nikdo nesmí mít strach projevit svůj postoj.“
V minulosti se přitom CHH kvůli svým veřejným aktivitám opakovaně dočkalo silné kritiky. Už samotný vznik vyvolával otazníky. Centrum bylo založeno na základě auditu národní bezpečnosti z roku 2016, který byl koordinován Evou Romancovovou. Ta se následně stala ředitelkou nového orgánu. Do auditu byly zapojeny takové subjekty, jako je nevládní organizace Evropské hodnoty, která vznik instituce prosadila do finální verze dokumentu.
Evropské hodnoty byly v té době financovány nadacemi George Sorose, americkým ministerstvem zahraničí či organizací Globsec. K nim se v následujících letech přidaly National Endowment for Democracy (NED) či USAID, tedy agentury, které Trumpova administrativa označuje za struktury „Deep State“, a aktivně proti nim bojuje. Vznik CTHH uvítal i Petr Kolář, který se ve spolku angažoval a dnes působí jako poradce prezidenta Petra Pavla.
Ministerstvo na webu zdůrazňuje, že centrum „nešíří ničí propagandu“. Kritici ale upozorňují, že obzvlášť za Fialovy vlády tomu často bylo jinak. Myslí si to například místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). „Bohužel pod vlivem vlády Petra Fialy a ministra Rakušana došlo ke zpolitizování agendy a jiný legitimní politický názor byl označován za proruský a agenda se využívala pro dehonestaci oponentů Fialovy vlády,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz.
Současný šéf centra Benedikt Vangeli v reakci na ruský útok na Ukrajinu označil blokování českých webů za legitimní a legální, třebaže dva roky nato přišel první rozsudek, podle něhož bylo blokování nezákonné. CHH také popisovalo výzvy k míru jako „kremelský propagandistický narativ“ a otevřeně se vymezilo například proti Jindřichu Rajchlovi (PRO). Současně na sociálních sítích spustilo kampaň s názvem „hlásné trouby Kremlu“, kde pranýřovalo opoziční představitele a strany včetně KSČM.
Pracovníkům útvaru se příliš nelíbí ani úvahy o středoevropské spolupráci. Ve své analýze to označují za riziko pro Českou republiku a argumentují, že koncept středoevropské identity je zneužíván aktéry prosazujícími „kremelské a prokremelské zájmy“ v boji proti Západu. V hledáčku se ocitli i ti, kdo zpochybňovali protiepidemická opatření a odmítali očkování či oficiální informace o koronaviru. Takové názory CHH považuje za „dezinformace“.
Pro české univerzity centrum v uplynulých letech vypracovalo „protivlivový manuál“, který je má ochránit zejména před čínským a ruským vlivovým působením a nabádá studenty a akademiky, aby svým nadřízeným aktivně hlásili kontakty s cizinci a raději necestovali do zemí, jako je Čína. Několik let starý dokument už pracuje s termínem „cizí moc“, který v loňském roce vstoupil do právního řádu novelou trestního zákoníku postihující „neoprávněnou činnost pro cizí moc“. Právní definice cizí moci i neoprávněné činnosti ale chybí.
Aktivní je CHH zejména na účtu na sociální síti X, kde se prezentuje vlajkami České republiky a Ukrajiny. Publikuje tam desítky materiálů varujících před čínskou a ruskou hrozbou, dezinformacemi i aktivitami konkrétních jednotlivců a organizací včetně Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP). SOSP se proto loni na podzim rozhodla podat na Ministerstvo vnitra žalobu.
Zástupci stran bývalé vládní koalice nicméně za CHH stojí a argumentují, že je v současném bezpečnostním prostředí nezbytné. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský považuje práci útvaru za profesionální a přínosnou. „Považuji ho za důležitý nástroj státu v oblasti ochrany demokratického zřízení, vnitřní bezpečnosti a odolnosti společnosti vůči dezinformacím a zahraničním vlivovým operacím. V době, kdy Česká republika i celá Evropská unie čelí zvýšenému tlaku autoritářských režimů, považuji existenci takového pracoviště za mimořádně důležitou,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Varuje také před pokusy CHH zrušit. „Od nové vlády očekávám, že bude činnost centra podporovat, dále rozvíjet a zajistí mu stabilní institucionální zázemí. Oslabování kapacit státu v oblasti boje proti hybridním hrozbám by bylo krokem špatným směrem,“ uzavírá.
Vládní představitelé ovšem změny nevylučují. Vše bude podle nich záviset na výsledcích auditu, který nové vedení zadalo. „Po svém nástupu jsem požádal jednotlivé sekce Ministerstva vnitra o přehled a výstupy v rámci svých agend. Tyto výstupy chci vyhodnotit a následně se na jejich základě rozhodnu o dalším nastavení a případném zefektivnění jednotlivých částí resortu,“ řekl ParlamentnímListům.cz ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Pro úplnost dodejme, že k 15. lednu na vnitru končí vrchní ředitel Jan Paďourek, dosazený do funkce Vítem Rakušanem (STAN). Právě pod Paďourka CHH spadá.
V tuto chvíli se tak pravděpodobným scénářem jeví zachování útvaru při současné úpravě agendy v souladu s prioritami Babišovy vlády. Naznačuje to i Radek Koten. „V této souvislosti se nabízí kontrola financování a činností politických nevládních neziskových organizací, které mají zcela zásadní negativní vliv na vnitřní bezpečnost a rozdělování společnosti ve spolupráci s vybranými médii. Například na Úřadu vlády došlo po vyhodnocení činnosti STRATKOMU k jeho ukončení. Uvidíme tedy, co bude výsledkem revize CHH,“ doplňuje poslanec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Má se zachovat tým proti hybridním hrozbám?
