„Chci vědět, co se ve světě děje, ne co si mám myslet.“ Spisovatel Kimla zemřel na covid. Zde jeho poslední slova o ČT, Češích i nákaze

16.03.2021 16:30

Jiří Kimla, spisovatel, scenárista, básník, předseda Severočeského klubu spisovatelů a rodák Mostu, zemřel ve svých 73 letech. Stal se tak jednou z obětí nemoci covid-19. Jiří Kimla vždy, v životě, práci i ve všech rozhovorech pro ParlamentníListy.cz, upřednostňoval člověka nad peníze, čest nad obchod a svobodu nad populismus a politiku. Na tom se shodnou všichni, kdo ho znali.

„Chci vědět, co se ve světě děje, ne co si mám myslet.“ Spisovatel Kimla zemřel na covid. Zde jeho poslední slova o ČT, Češích i nákaze
Foto: VK.com
Popisek: Spisovatel Jiří Kimla

V posledním rozhovoru rekapituloval loňský rok provázený koronavirovou pandemií, která podle něj hrála velkou roli: „Ekonomika dostává na zadek, trpí lidské vztahy, doplatila na to i leckterá manželství. Najednou je zkrátka všechno jinak. Někdo to bere se stoickým klidem, jiný revoltuje a řada dalších v té mizérii dobrovolně pracuje v nemocnicích nebo v domovech pro seniory. To už záleží, jaký kdo je. Lidí, kteří dobrovolně pomáhají, je hodně a společnosti pomůžou víc než tlučhubové. Ať jsou odkudkoli a kdokoli,“ uvedl v něm spisovatel a scenárista.

Kimla: Jsem v podstatě optimista, mám rád dobrý humor a pořád věřím v lidské dobro a soucítění. To nemůže žádná pandemie změnit.

Anketa

Má vláda Andreje Babiše dovládnout do voleb?

85%
15%
hlasovalo: 19953 lidí
Podle něj Češi vždy byli a jsou solidární, přestože je označoval za mistry světa v porušování všech příkazů. Nejen vládních. „Řekl bych, že mnoha lidem dělá potěšení, že si můžou vyleštit svoje ego, vzrůst v očích sama sebe a beztrestně vyjádřit svůj odpor s vládou, politikou. Nebo machrují v autech nebo při porušování bezpečnostních předpisů při práci. Úrazů vlastních i jiných je dennodenně dost a dost. A užitečných troubů, ze kterých někdo profituje, taky,“ řekl rovněž.

Nedávno také odpovídal na otázku, jaké změny za dobu koronavirové pandemie vnímá v myšlení lidí, ale i u sebe samotného: „U sebe? Já nevím, žádný posun myšlení jsem nezaznamenal. Možná mě bude tato doba inspirovat a něco napíšu, materiálu je přehršel. Jsem v podstatě optimista, mám rád dobrý humor a pořád věřím v lidské dobro a soucítění. To nemůže žádná pandemie změnit,“ odvětil jasně. Nakonec bohužel sám covidu-19 podlehl.

Umírají pro sobectví druhých?

Poté, co 10. března 2021 zemřel, se na jeho facebookovém profilu objevila spousta pozitivních vzkazů: „Vaše knihovna, Váš trabant a cesta na chatu... koupelna, kde jste vyvolával asi milion fotek, a pak Vaše vaření... já nechci moc smutnit, já chci vzpomínat na tyhle krásné chvíle, které jste nám dětem dávali, mít úsměv na tváři a věřím, že v našich srdcích budete žít dál... a propos, díky moc za knihy, ty jste psal prostě báječně. Budou u mě na čestném místě,“ napsala například Zdenka Neužilová.

„Jiřík byl skvělý člověk s úžasným srdcem a láskou, kterou rozdával dál mezi ostatní, si dobil srdce spousty lidí, kteří měli tu čest poznat ho. Nikdy nezapomenu na naše setkání, nikdy nezapomenu na to, jak byl skvělý, milý, vtipný a hodný,“ přidala Kateřina Kurfűrstová. Objevil se však i názor, že podobní lidé umírají pro sobectví druhých: „Upřímnou soustrast... je strašné, že ztrácíme takovéhle lidi a že je ztrácíme nikoli světa během, ale konkrétní vinou hlouposti a sobectví těch, kdo ten virus podcenili a podceňují, a těch, kdo vědomě obětují lidské životy zlatému teleti,“ napsala Naděžda Bonaventurová na Kimlův profil na sociální síti.

Národ se ze všeho vždycky nějak vyhrabal

I o tom sám spisovatel pro ParlamentníListy.cz několikrát hovořil: „Vidím tady špatnou práci vlády. Vládou povolaní virologové a vakcinologové by měli neustále instruovat nejširší veřejnost a vysvětlovat. Neměnit stanoviska a opatření. V okolních státech jsou tvrdá opatření a tvrdé sankce za jejich nedodržování. Chápu, že tlak různých lobby, politiků, veřejnosti je silný a zvláště před blížícími se volbami… dosaďte si sami,“ sdělil například. Podle něj se český národ ze všeho vždycky nějak vyhrabal a sám věřil, že tomu tak bude i v případě pandemie.

Kimla mimo jiné napsal několik scénářů a spolupracoval s režisérem Jurajem Šajmovičem a jeho ženou. A i na kulturu v těžkém období posledního roku myslel: „Víte, od té doby, co byla kultura ponížena na zboží, je všechno jinak. Aniž se chci teď dotknout jakéhokoliv řemeslníka či jiné profese, je umělec v poněkud jiné pozici. Nevytváří hodnoty pro fyzický život, ale pro duchovní, který, abych řekl, je stejně důležitý, ale přece jen ne životně důležitý. A co ti kumštýři, kteří nejsou vidět na obrazovkách, ale excelují v oblastních divadlech, sochají a malují… na ty se často zapomíná nebo jim není věnována náležitá pozornost,“ upozorňoval spisovatel.

Chci vědět, co se ve světě děje, ne, co si o tom mám myslet

Velmi si také vážil práce těch, kteří s covidem-19 bojují v první linii, a označoval je za hrdiny. „Lékaři a zdravotnický personál všech stupňů, záchranáři, učitelé, prodavačky potravin, dopraváci a další, to jsou bezejmenní hrdinové dnešních dnů. Ti musejí sloužit lidem covidu navzdory a často riskují ohrožení svým zdravím,“ vzkazoval jim skrze redakci. A nikdy nezapomněl přihodit něco navrch, co se týká práv a svobod nebo nezkreslených informací: „Ve veřejnoprávním orgánu by špičkoví pracovníci být měli. Jsou placeni koncesionáři a měli by za to odvádět slušný a špičkový výkon. Chci vědět, co se ve světě děje, v plné šíři, ne to, co se hodí a s příkazem, co si mám o tom myslet.“ Však mezi jeho oblíbené citáty patřil ten od filozofa a spisovatele Marcuse Tulliuse Cicera: „Imperiti facile ad credendum impelluntur – neznalí mohou být snadno donuceni k tomu, aby věřili“.

Jiří Kimla se narodil 30. května 1947 v Mostu a žil v Ústí nad Labem. Svůj kraj miloval a nikdy ho nechtěl opustit. Vystudoval gymnázium a pak i bohemistiku a vystřídal řadu různých zaměstnání od úředníka až po učitele. Psaní se začal věnovat až v invalidním důchodu, v němž skončil kvůli zdraví. První knihou byl Úder mimo hru, kriminální román z boxerského prostředí, v němž se sám v mládí pohyboval. V loňském roce mu vyšla kniha povídek Nahá zelinářka, napsal také povídkovou knihu Harykovy kapesní hodiny a příběh Kroky do prázdna. Kromě toho napsal divadelní hru Ďábelení, filmové scénáře Vraždy ve stínu ringu a Mračno nad Rabštejnem. Jak sám prohlašoval, do knih se narodil a knihy ho provázely celý život.




Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Na toto se posaďte. Expert: Je to nevyhnutelné. Válka s muslimy! Začne to v jižní Francii a bude se to šířit...

19:50 Na toto se posaďte. Expert: Je to nevyhnutelné. Válka s muslimy! Začne to v jižní Francii a bude se to šířit...

Bezpečnostní analytik Lukáš Visingr varuje, že v příštích letech začne hned několik válečných konfli…