Kandidátka na ombudsmanku Helena Válková (ANO) sepsala za komunismu článek společně s někdejším prokurátorem Josefem Urválkem, který soudil i oběť justiční vraždy Miladu Horákovou. Válková v článku hájila tzv. „ochranný dohled“, institut, kterým režim trápil disidenty.

Na svou obhajobu poté, co kauzu rozmázla média, Válková mluvila o tom, že „ochranný dohled!“ byl podle ní určen pro „těžké zločince“.

Tím popudila některé pamětníky, kteří se znali s tehdejšími „nepřáteli režimu“, a vyprovokovala reakci.

Na sociální síti promluvil například dokumentarista Břetislav Rychlík. Ten o Válkové napsal, že je „bezectná odpudivá kariéristka“. „To je opravdu tak lidsky ubohé. A ještě vyhrožuje žalobou,“ napsal Rychlík s odkazem na to, že Válková hrozí žalobou portálu Info.cz, kde se informace o její spolupráci s Urválkem objevila poprvé.

Rychlík posléze popsal, jak tzv. „ochranný dohled“, který Válková v článku obhajovala, za socialismu fungoval v praxi a jak dopadal na někdejší disidenty. „Grunťas se mohl pohybovat jen na Praze 2, nesměl do veřejných prostor, třeba hospod, aby se nepotkával s lidma. Jemu a Magorovi (a každému) při ochranném dohledu mohli policajti kdykoliv vtrhnout do bytu,“ napsal Rychlík v souvislosti s případem disidenta a někdejšího politického vězně Jiřího Gruntoráda.