Pohled do mediálního světa dnes Tomáš Kňourek začíná graficky pěkně zpracovaným veledílkem s titulem „Dezinformace. Co pro vás znamenají lži?“, které před několika dny představil Bakalův server Aktuálně.cz a o němž se v nejnovějším Týdnu v médiích zmiňoval i Petr Žantovský. „Už sám název a jména autorů dávaly tušit, že propaganda z něj bude přímo stříkat. V textu vystupují zajímavé ‚osobnosti‘. Tak třeba finská novinářka Jessikka Arová mapující fungování trollího centra v Petrohradě, kde se dezinformace za peníze mají vytvářet. Původně autoři díla tvrdili, že v centru pracovala, ale z opravy pod článkem vyplynulo, že ‚fungování pouze popisovala‘. Dalším neprůstřelným zdrojem je jakýsi pronásledovaný Elf z Litvy, který pod podmínkou anonymity bojuje s ruskými letáky. Nad tím vším lze mávnout rukou, je to tak blbé, že je to k smíchu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.
Přitom upozorňuje na skutečnost, že se dnes bohužel stává běžnou žurnalistickou praxí to, že redakce nedá prostor pro vyjádření napadeným osobám. „Vždyť i Rudé právo ve slavném článku ‚Kdo seje vítr‘ zaútočilo na některé známé petenty prohlášení Několik vět. Mohli se snad bránit? Zkrátka časy se mění, praktiky zůstávají. Co mě ale dostalo ze židle, byl citát jistého generála Františka Mičánka, který vyučuje budoucí čelné představitele NATO. Natvrdo prohlásil: ‚Rusko není jedinou mocností, která dezinformace využívá. Jako zbraň je aplikuje i Severoatlantická aliance, její přístup se však liší. NATO k informačním a psychologickým operacím přistupuje až po zahájení ozbrojeného konfliktu.‘ Toto je totiž krystalická lež, dezinformace, manipulace, vyberte si,“ vybízí publicista.
Před útokem na Irák do nás média ládovala strach
Vysvětluje si to tím, že tvůrci článku jsou asi příliš mladí, takže nemohou pamatovat třeba druhou válku v Iráku či bombardování Srbska. „Chtěl bych jim připomenout, že pod zcela vylhanou záminkou likvidace zbraní hromadného ničení, které měl mít Saddám Husajn k dispozici a ohrožovat celý svět, došlo k porušení mezinárodního práva a útoku na suverénní zemi. Dodnes si pamatuji, jak nám hlavní světová média, samozřejmě včetně českých, ládovala do hlavy strach. Že je irácká armáda výborně vyzbrojena, má ty nejúčinnější zbraně, a tím ohrožuje i nás. Výsledkem smyšlené záminky byly statisíce mrtvých a začátek další hluboké krize na Blízkém východě. Bývalý britský premiér Tony Blair si po letech nasypal popel na hlavu a připustil, ‚že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné‘. A co ty dnešní informace tajných služeb či ministerstev vnitra, třeba o takzvaných dezinformačních webech, těm máme na sto procent věřit?“ ptá se Tomáš Kňourek.
A z prstu vycucaná záminka k válce v Iráku nebyla rozhodně jedinou svého druhu. „U války proti Jugoslávii to bylo podobné. Bylo nám předhazováno násilí páchané pouze na kosovských Albáncích, zatímco tito beránkové si doma luštili křížovky. Sám jsem před lety finančně přispěl kamarádům, kteří do Kosova odjeli pomáhat srbským, především seniorským párům. Měly vypálené domy, na stěnách červené nápisy UÇK, ve vesnicích zničené pravoslavné kostely. Děsuplné snímky. A výsledkem celé této ‚nepropagandy‘ byl shodou náhod vznik heroinového státu, největší americké základny na Balkáně či tamní kšefty krvavé Madly Albrightové, toho času ministryně zahraničí USA,“ připomíná publicista události konce devadesátých let, které vyvrcholily bombardováním Jugoslávie jednotkami NATO.
Bažinní pisálkové rozlišují hodné a zlé bomby
Nepovažuje od věci pochválit v této souvislosti stanici Český rozhlas Plus. „Je to pár dnů, co se v pořadu Pro a proti ‚utkali‘ poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna a publicista Jan Urban, a to nad tématem končícího tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Zajímavá korektní debata řízená nestrannou moderátorkou. Lahodný to koktejl veřejnoprávnosti. Suma sumárum, zkrátka každý trochu rozumný člověk tuší, že propagandu používají pro podporu svých zájmů takřka všichni. Rusko, USA, NATO, Brusel, Čína... Bažinní pisálkové se nám ale snaží vsugerovat, že existuje hodná a zlá, stejně jako ve zmíněné Jugoslávii či nyní v Sýrii padají hodné, tedy humanitární, a naopak zlé bomby,“ podotýká místopředseda Rady Českého rozhlasu.
Psali jsme:
U Aktuálně.cz ještě zůstává se zdůvodněním, že tento server nám čas od času kouzlem nechtěného prozradí, jakou cestou by se česká společnost měla dát. „A jsou to chmurné vyhlídky v duchu rčení ‚dopředu do minulosti‘. Proč to říkám? Redaktor Jakub Zelenka, spoluautor již zmíněného textu o dezinformacích, v článku s titulkem Obec doporučovala na svých stránkách proruské weby. Po dotazu seznam ‚nezávislých médií‘ stáhla, v podstatě udal místostarostu obce Kunratice u Cvikova Josefa Černého. Dopustil se odporného činu tím, že na webu zveřejnil odkazy na zdroje informací, které přinášejí jiný pohled na svět, než má navoněná hlavní stoka včetně pana Zelenky. Tím neříkám, že s nimi souhlasím, ale vždy budu pro lidi hájit přístup k co nejširšímu spektru názorů,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Tomáš Kňourek.
Komunální politici by se neměli nechat od novinářů zastrašit
Za vtipné přitom považuje, že se na místostarostově seznamu objevil i odkaz na server hlídacípes.org, který je jedním z hlavních členů platformy boje s darebáckými weby. „Chápu pana místostarostu, že se po takovém útoku zalekl. Zcela vyplašen s ním v dnešní demokratické době už ani nepočítal. Chtěl bych ale pana Černého i jiné komunální politiky povzbudit. Kašlete na Zelenky, mají za úkol po vás jít, zastrašovat a zatím jen mediálně trestat. Na rozdíl od nich vy ve svých městech či obcích sloužíte občanům a děláte pro ně něco užitečného. Jim se zpovídáte. A teprve oni ve volbách rozhodnou, co si o vaši práci myslí,“ upozorňuje publicista.
Nemůže se zbavit toho pocitu, ale nejen Jakub Zelenka mu připomíná hrdinného sovětského mladého bonzáka Pavlíka Morozova nebo takzvané zvědy z Orwellova románu 1984. „Také ti kvůli ideozločinům neváhali ideopolicii napráskat i svoje rodiče. Jak je vidno, ideopolicie se již tvoří a řada jedinců splňuje podmínky členství. Vůbec nechci být k těmto médiusům i jiným lidem nespravedlivý. Pro mě se už za mlada cíleně stali obětí systému vysokých platů, kariéry a dalších pahodnot zatemňujících otevřenou mysl. Dokážete si představit, že by v jejich redakci jen náznakem dali za pravdu Zemanovi, Babišovi, Okamurovi, staršímu či mladšímu Klausovi, Trumpovi nebo Putinovi? Nemohou to udělat, jsou ve vězení,“ chápe místopředseda Rady Českého rozhlasu situaci těchto Zelenků a spol.
Mainstreamu nezbývá nic jiného, než hrát mrtvého brouka
Ze zcela jiného soudku jsou třaskavé informace, které koncem listopadu přinesla italská televize Canale 5 a o nichž ParlamentníListy.cz rovněž referovaly. „Tato italská televize vysílala dokumentární film, v němž italští novináři uskutečnili rozhovory se třemi hrdlořezy, které podle jejich svědectví poslal bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili v roce 2014 na kyjevský Majdan jako ostřelovače. ‚Střílejte. Je jedno na koho. Je potřeba to urychlit,‘ připomínají gruzínští vrazi rozkaz, který dostali. Záměrně jsem nechal uběhnout skoro měsíc a na tomto příkladu si ukážeme ‚práci‘´ redakcí. Takže toto svědectví kromě ParlamentníchListů.cz podle výsledků vyhledávačů zaznamenaly: Neviditelnýpes, lidovky.cz, Prvnízpravy.cz, Novárepublika.cz, Outsidermedia.cz a AC24.cz. No a teď mi řekněte, která média jsou informační a která dezinformační. Stále platí biblické, po jejich ovoci poznáte je,“ poznamenává Tomáš Kňourek.
Už v minulém Newsroomu zdůrazňoval, že záměrné neinformování o důležitých událostech znamená jistou formu dezinformace. „Na tomto konkrétním případě je evidentní, že mainstreamu nezbývá nic jiného, než hrát mrtvého brouka. Jinak by popřel sám sebe. Vždyť věrchuška nás léta přesvědčovala, že do demonstrantů na Majdanu střílel Berkut alias Janukovyč a tamní převrat byl i po přiznání náměstkyně Nulandové s pěti miliardami dolarů spontánní. Nyní se této doktríny musí držet zuby nehty, nainvestovala do ní i mediálně dost a ‚náš Míša‘ přece jen ty Rusy nenávidí. Přitom si lze jednoduše najít, že už v dubnu 2014 německá veřejnoprávní (!) televize ARD odvysílala reportáž zpochybňující tvrzení, že kulky na Majdanu byly vypáleny pouze z hlavní Berkutu. Zmíněné svědectví tří Gruzínců do jejího modelu tak nějak zapadá,“ uvědomuje si publicista.
„Co říkáte, je mediální šlendrián odrazem lenosti, pohodlnosti, neschopnosti, stereotypu, nebo záměru?“ ptá se místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek na závěr svého dnešního Newsroomu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
