„Humus, ostuda!“, „Mohou tady ohrožovat děti“, „Vyřizují si účty po nocích!“ Drsná vzpoura v malé obci proti výstavbě haly a cizincům

Stalo se nemožné. Několik set místních dokonce demonstrovalo proti záměru stavby hal na plzeňském náměstí za velkého zájmu okolních občanů i médií. Na veřejném projednávání pak jiskřily emoce velmi výrazně.

Razie, spanilé jízdy či tiskové zprávy problém neřeší

„Proč by tady mělo něco stát v momentě, kdy pan primátor spolu s ministrem vnitra a policejním prezidentem podnikají spanilé jízdy po ubytovnách a hernách a řeší se agenturní zaměstnávání a vedle toho se má stavět další hala,“ říká městský zastupitel za TOP 09 Michal Vozobule. „Neslyšel jsem, že by to byla nějaká technologická paráda, že by sem přišel nějaký investor, který přinese nějakou hodnotu, o které velice rád pan primátor hovoří, že je to jeho cílem.“

Město, potažmo primátor Martin Zrzavecký (ČSSD) vydalo přes své tiskové oddělení vágní zprávu: „Vnímáme reakci občanů Litic a jejich obavy. V rámci města jsme učinili všechny kroky, které po nás byly ze strany městského obvodu Litice požadovány, a tyto jsme zahrnuly do územní studie, kterou následně Rada města Plzně schválila. Další rozhodování o tomto projektu bude vedeno v rámci územního řízení. Konečná podoba projektu je samozřejmě i věcí dialogu neboli jednání mezi vedením obvodu, jeho občany a daným investorem. Město Plzeň je připraveno se takovýchto jednání, bude-li o to zájem městského obvodu Plzeň Litice, zúčastnit.“

Obyvatelé při projednávání v sále litické sokolovny. (FOTO: Václav Fiala)

Vymíněné nesplněné požadavky

Průmyslová zóna je v územním plánu od roku 2006. Podle starosty Litic Janouška byl celou dobu latentní klid, až na přelomu roku 2012/13 předložen záměr investora na vybudování průmyslového parku v dotčeném území, u dálničního přivaděče. „Zastupitelstvo v březnu 2013 nastolilo požadavky pro tuto zónu, například předmětem podnikání by měla být smíšená výroba, území by mělo mít 30 procent zeleně, musí se řešit úplné dopravní napojení, zásobování pitnou vodou z jiného zdroje než z veřejného vodovodu. Požadovalo též hydrologický posudek, aby se neovlivnil stav vody.“ Zastupitelstvo Litic si vymínilo, aby haly nenarušovaly výhledové pohledy.

Až v dubnu 2016 byl znovu předložen záměr, jenž se dále projednával. Podle místostarosty Václava Krále však nebylo řečeno, v jakém stavu je příprava, zastupitelé až do letošního ledna nevěděli, že je nová studie a že proběhla i EIA, aniž by o tom někdo věděl.

Stovky cizinců, stovky náklaďáků

Občany doslova zvedla ze židle finální podoba - záměr využít 13 hektarů půdy, vybudovat osm hektarů zpevněných ploch a 5,6 hektarů hal vysokých 14,5 metru, kde by pracovalo 650 pracovníků ve třech směnách sedm dní v týdnu. Studie hovoří o 800 průjezdech osobních aut a 450 průjezdech nákladních aut za den po okraji obce.

Místní sepsali a poslali otevřený dopis primátorovi a Radě města Plzně s žádostí o pomoc města, aby projekt zastavilo. Podepsalo jej téměř 800 občanů Litic. Místní rovněž dali podnět ombudsmanovi, aby dal přezkoumat rozhodnutí odboru životního prostředí Plzeňského kraje v řízení EIA, tedy v dopadech na životní prostředí. „Pozice města je stále ve prospěch záměru,“ říká místostarosta Král. Občané Litic se obrátili i na zastupitelstvo města, které zatím nerozhodlo, ale pověřilo technického náměstka Pavla Šindeláře, aby podal zprávu na jeho dalším jednání v polovině dubna. Město prý bude zkoumat právní dopady v případě zastavení projektu.

Nechceme vás tady!

Při slovech zástupce investora společnosti Accolade Milana Kratiny to nejdříve vypadalo jako prezentace, která byla „po zásluze“ místními vypískána s výkřiky „Nechceme vás tu!“ „Lepší je společnost jako jsme my, než udělat průmyslovou zónu, kde budete mít 15 malých provozoven, které nemusí splňovat tak přísná kritéria jako naše parky. Může tu pracovat více lidí a vy se místo jednoho subjektu budete dohadovat s více subjekty,“ varoval přítomné občany, kterých se namačkalo do místního sálu několik set. „Nešťastné je, že se díváme na Litice jako na Plzeň, a to v tom kontextu náš park není velký. Vy se ale mnohem více cítíte jako obec, která k Plzni jen jako přináleží, a to je ten hlavní koncepční problém,“ připustil zástupce investora.

Zastupitel Pavel Bosák, který patří k hlavním oponentům stavby a na venek zastupuje nespokojené občany, na to reagoval slovy: „… budu oponovat tím, že projekt neodpovídá územnímu plánu, jak jej máme schválený… Podle ustanovení vlády jsou Litice zranitelnou oblastí vzhledem k dostatečnosti podzemní vody. Nebudeme mít dostatečnou kontrolu, co se v těch halách bude dít. Nikdo se nás neptal, zda to o trošičku zmenšené nám bude vyhovovat.“ Občané rovněž poukazovali na to, že před téměř deseti lety, když vznikal projekt, v Plzni ještě nebylo tolik agenturních zaměstnanců.

Kratina ještě neuváženě „popíchl“ přítomné tvrzením, že „…je sporné, že průmyslové haly snižují ceny nemovitostí v obcích“. To se mu hned vrátilo, když lidé na něj unisono křičeli: „Rozhodně ano! Všude na světě!“ „Snižujete atraktivitu oblasti – při příjezdu všichni uvidí ty velké haly a před tím to tady byla tak malebná vesnička,“ zuřil občan z davu.

Další nové pozemky…a co ty staré?

Žena středního věku si postěžovala, že „…neovlivníme, co se tam bude vyrábět. V okolí neustále ubývá voda, vrty jdou níž a níž, sto metrů není nic neobvyklého, aby byla voda. Když sem vodárna těžko dopravuje vodu, nechápu, jak mohou povolit, že pro velké výrobní podniky voda bude. Předpokládali jsme malou výrobu, ajťáky nebo něco podobného. Proč město v rámci rozvoje nevyužívá objekty nebo pozemky, kde již výroba byla, nenutí firmy, které sem jdou, aby tyto územní celky zhodnotily, opravily nebo zbouraly, ale vy jdete do zeleně! Vždyť za nějakou dobu ty firmy půjdou jinam a pozemky budou znehodnocené, jako to bylo třeba s armádou,“ rozhovořila se za bouřlivého potlesku přítomných. „Kdo pak zaplatí tu renovaci, vyčištění?!“

(anti)koncepce v praxi

Irena Vostracká, ředitelka Úřadu koncepce a rozvoje města (kterému se v kuloárech zlomyslně plzeňskými občany říká útvar antikoncepce, protože město Plzeň – světe div se – nemá hlavního architekta) reagovala slovy: „Snažíme se obsazovat, i co se týká bydlení, říkáme, nejdříve zastavte proluky, opravujme rodinné domy, které nefungují, ale řada z vás také chce nový dům podle svých parametrů, než si koupíte nový. Další věc, zda ten vlastník, který vlastní pozemek nebo halu, je ochoten ten daný pozemek prodat. Řada stávajících výrobních areálů, které již nefungují, jsou v centrech nebo na začátku měst, kde je velmi problematické znovu obnovovat výrobu, když už ta stará tam nefunguje. Proto se nové rozvojové plochy dávají někam na okraj, aby zejména doprava neovlivňovala zatížení a u dálnice je to jedno z nejsnazších napojení.“ To občany rovněž příliš nepotěšilo.

Kraj nejlepším místem pro život? A co smog?!

Starší muž, místní občan, seznámil přítomné s další neuspokojivou zprávou: „Mám před sebou předběžné zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek v roce 2016, který vydal Český hydrometeorologický ústav. Plzeňský kraj je po Moravskoslezském kraji na těsném druhém až třetím místě! Proč? Až 90 procent způsobuje doprava a vy sem chcete přivézt dalších 450 kamiónů denně. Nevím, zda jste poslouchali pana premiéra – inovace, výzkum, ne montování, ne výroba, to bylo minulé století. Jsme přece dál. A pak ti pracovníci, vy řeknete, že tu budete mít jen ty hodný, kteří nedělají kriminalitu. Na Borských polích není školka, ale tady mohou ohrožovat děti. Všichni říkají, že sem přesunou jen ty kvalifikované pracovníky.“ Odměnil jej bouřlivý potlesk. „Tady není nezaměstnanost. Kraj má 3,6 procenta nezaměstnanost! Tady už prostě lidi nejsou. Běžte tam, kde je desetiprocentní nezaměstnanost.“ Nastaly dokonce ovace v sále a bylo slyšet výkřiky „Přesně tak!“

Kratina se snažil zaujmout slovy, že „…haly v západní Evropě patří západoevropským a anglosaským důchodcům. Snažíme se mít haly špígl rýgl, protože když nám jejich nájemce odejde, tak nás to bolí…“

Když městský radní rudne…

Pod městského radního Šindeláře spadá i Útvar koncepce a rozvoje, což sdělil místním. „Zastupitelstvo konstatovalo, že se postupovalo v souladu s územním plánem.“ Jeho slova doprovodil nesouhlasný šum z auditoria. Źena středních let reagovala s tím, že „…vznikají megahaly, které nikdo nechce, odpověď od pana Šindeláře mne opravdu neuspokojila.“ „Humus, ostuda!“ znělo sálem, až radní za ODS zrudl. Dopravní napojení je ze strany investora zamýšleno přes pozemky města, žádná smlouva v současné době není.

K tomu je třeba uvést slova radního za TOP 09 Michala Vozobuleho, který na brífinku s novináři uvedl, že „…město tam má páky v podobě pozemků a dopravního napojení, takže není ve špatné pozici. Nejjednodušší cesta k zastavení projektu je pozemek na příjezdovém místě, který má město. Pokud je to tak, tak město má velký nástroj a v tuto chvíli nemusí lokalitu zpřístupnit a je to nejsnadnější cesta. Město by mělo dát negativní stanovisko. Je otázka, zda bude nějaká vůle většiny zastupitelstva tuto věc projednat. Očekávám ale argumenty, že to nejde…“

Veřejné projednávání v Liticích. (Foto: Václava Fiala)

Zvoní halám hrana?

Vraťme se však na veřejné projednávání. Další místní občan se rozčílil: „V tisku se píše, že takto o něco snížené haly nejdou využít, že tam potřebují jeřáb. To má být lehká výroba? Vždyť vy nevíte, kdo tam bude, vždyť je zatím kolem 10 zájemců o nájem….A kdo odhaduje počet občanů na akcích?“ Pak si postěžoval: „ Když jsme demonstrovali na náměstí Republiky, bylo dost lidí, a v televizi bylo uvedeno jen 200!“ Podle něj jich tam bylo alespoň pět set…

„Dokonce se mluvilo o tom, že tam bude prostor pro místní občany, kteří tam mohou podnikat,“ vykřikla další žena.

Další místní vytkl přítomným hostům: „Vy tu zřídíte fabriky, u kterých je jasné, že je konec. To nás dostalo do situace, kde jsme. Kolik sem nedojde na mzdách peněz, kolik peněz zůstane na hranici Šumavy. Podívejte, každý zaměstnanec Porsche dostal 9100 euro jako roční prémii. To se dělá s našimi penězi. Viděl jsem kus světa a říkám, že tyto haly jsou pokračování kolapsu.“

Transparentní město?

Radní Šindelář k nelibosti místních uvedl, že „…město je partnerem v mnoha úrovních. Když už někdo souhlasí, tak už jste v nějakém očekávání, jak to dopadne. Postoj města Plzně, pokud má být subjektem, který je čitelný pro všechny možné partnery a žadatele, který samozřejmě hájí zájmy svých občanů, ale v určitém směru rozvíjí i město. Město je bohaté. A to zejména díky průmyslu.“ Téměř jej přerušil smích v sále. „Jsme postaveni na průmyslu a využíváme těchto výhod a nechci se dostat do pozice, abych svoji předvídatelnost měnil. Už se to tu jednou stalo, když se projednával záměr jednoho investora v centru s obchodním centrem (narážka na Amadeus a jeho snahy až o dvoumiliardové odškodné za zmařené investice za neuskutečnitelný projekt shopping centra Corso – pozn. autora). Dnes stojíme u soudu. Já u toho soudu stát nechci.“

Stále častější obrázek z Plzně - politicisté řeší problémy na ulici. (Foto: Václav Fiala)

Svědomí

Člověk, pracující na Inspektorátu bezpečnosti práce, rovněž místní občan, varoval přítomné: „Agenturní pracovníci jsou z 99 procent z východní Evropy. Za dva roky, co tam dělám, jsem si dokázal udělat obrázek, co je to za lidi. Dokážete zaručit, že ti lidé, kteří zde budou pracovat, nastoupí do autobusů a odjedou do města? A jak to bude nakonec? Skoupí se byty, opuštěné domy lidí, kteří se kvůli halám budou stěhovat, a vzniknou ubytovny a bude to zóna pro lidi, kteří vyhrožují, kteří si vyřizují účty po nocích a někdy i za bílého dne a neberou si s nikým servítky. Nejednou se stalo, že byl stažen podnět kvůli tomu, že tomu oznamovateli bylo vyhrožováno. Zaručíte bezpečnost?“ Zástupce investora Kratina se za smíchu přítomných snažil slibovat: „Můžeme se třeba spolupodílet na tom, že bude rozšířena služebna policie nebo byla rozšířena městská policie. Že haly nechcete, jsme se dozvěděli nyní v únoru.“ A Šindelář k lidem: „Jak jsem měl vědět, že nemáte informace?“

„Je to proti lidem. Zastavte ten nesmyslný projekt. Firma tady není vítaná,“ znělo nabitým sálem, když se jednalo již více než tři hodiny. Lidé volali na Šindeláře: „Máte čisté svědomí?“ A on na to: „Ano, mám naprosto čisté svědomí!“ V závěru si poznamenal mimo jiné ubytovny, což je podle něj obecný pojem. „Zvýšený pohyb policie, to je něco, co by vás uklidnilo?“ Ne!! Vy nepřipouštíte, že ty haly nechceme. Nechceme cizince!!!“ Skandovali rozčílení občané.

Jak se (raději) nevylekat

A co na zahraniční, vesměs nekvalifikované dělníky do montoven říká předseda Hospodářské komory Plzeňsko, krajský zastupitel za ANO Miloslav Zeman? „Přibývá jich trvale. Stále se plánují a staví nové výrobní haly, ale pracovní trh je již vyčerpaný. Uvedená čísla jsou pouze odhad. Já slyšel odhad i dvojnásobný. Asi i proto nechceme evidenci a znát přesný počet. Možná by nás přesný počet vylekal. Vždyť vysoké procento kriminality i vysoké procento drogově závislých z počtu zahraničních pracovníků je lépe, když není přesné.“