Článek serveru Novinky.cz uvádí, že íránské rakety jsou schopny zasáhnout i Maďarsko. Vychází z článku katarské Al-Džazíry, který se skutečně detailně věnuje íránskému arzenálu, nicméně Maďarsko v něm zmíněno není.
Co v článku katarské televize je, je mapa, na té je ale jen okraj Maďarska a hranice 2 000 kilometrů těsně před ní. „Vzdušnou čarou je to z nejzápadnější části Íránu, například z okolí íránského města Maku, na maďarsko-rumunské pohraničí zhruba 1 900 kilometrů,“ změřily ovšem Novinky.cz.
Teoreticky by tak při maximálním doletu mohl být nejvýchodnější cíp Maďarska zasažen třemi typy íránských raket, a to Ghadr, Sedždžil a Chorramšáhr, které mají dolet 2 000 kilometrů. To ovšem vůbec neřeší otázku, zda je z nejzápadnější části Íránu, která je dost hornatá, vůbec možné takové rakety odpalovat. A také, zda by nebyly sestřeleny, když by letěly nad územím Turecka a Rumunska. Nemluvě samozřejmě o otázce, proč by si Írán plýtval tyto rakety zrovna na vnitrozemské Maďarsko.
Kde vzali Íránci střely? Na Ukrajině
Jediná střela, která by mohla skutečně Maďarsko zasáhnout, jak článek podsouvá, je Soumar. Tato střela má alespoň na papíře dostřel 2 500 kilometrů. Jedná se o střelu s plochou dráhou letu, kterou Írán představil už v roce 2015. Nutno dodat, od té doby ji zatím k útoku na Maďarsko, ani na jiný evropský stát nepoužil. O jejím představení referoval izraelský deník Haaretz, který už tehdy v podtitulku nezapomenul zmínit, že střela by mohla nést jadernou nálož a zasáhnout „jižní Evropu“.
Jak tento deník popsal, střela se nápadně podobá sovětské Kh-55, která má taktéž dostřel 2 500 kilometrů. „To by Íráncům umožnilo zasáhnout cíle nejen na Blízkém východě, ale také ve východní a jižní Evropě,“ nezapomenul tehdy připomenout Haaretz.
Jak Írán tuto střelu s plochou drahou letu získal? Dle Haaretzu z Ukrajiny. V roce 2005 ukrajinští představitelé přiznali, že v roce 2001 prodali tucet těchto raket, které měli ještě z dob sovětského svazu, Íránu. A Íránci si podle mustru vyrobili svou vlastní variantu. Rozdíl dle izraelského periodika tkví zejména v tom, že sovětská Kh-55 se má odpalovat z bombardérů, zatímco íránskou střelu je možné odpalovat ze země i z moře, protože má pomocné motory.
Fotogalerie: - Proti útoku na Írán
Doletem strašili i nacisté
Každopádně, měření doletu zbraní je osvědčenou metodou pro vyvolávání strachu. Pověstným příkladem je pak mapa „Malý stát ohrožuje Německo“, která pochází z roku 1934 a je na ní zobrazen dolet československých bombardérů (přibližně 550 kilometrů), což skutečně tehdy zahrnovalo skoro celé Německo. Kdo koho tehdy ohrožoval se pak zanedlouho ukázalo v praxi.
„Malý stát ohrožuje Německo“
Zdroj: Zeitschrift für Geopolitik
Stejně tak by i dnes mohl Írán tvrdit, že je ohrožován s Izraelem spřáteleným Českem, protože JAS-39 Gripen má dolet 3 200 kilometrů a mohl by tak teoreticky Írán bombardovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Má Írán důvod posílat rakety na Evropu?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
