Vondráček už v úvodu debaty naznačil, že spor podle něj není jen o jednom konkrétním zákonu, ale i o tom, zda politici posuzují stejné věci stejně bez ohledu na to, kdo je právě u moci. „Já jako velmi pravicový politik bych měl problém hlasovat pro něco, co bych u minulé vlády kritizoval,“ zaznělo z jeho strany v debatě. Tím se přihlásil k linii, kterou Svobodní opakují delší dobu: že pravidla mají platit bez ohledu na stranické rozložení sil a že nelze obhajovat mimořádné postupy jen proto, že se momentálně hodí politicky „naší straně“.
V části věnované právní ochraně se Vondráček vymezil proti interpretaci, že změna právního režimu automaticky znamená snahu obejít soudy. Takové zjednodušení odmítl a zdůraznil, že podstatné je, aby existovala obrana podle zákona. „Neznamená to, že by se někdo nemohl bránit u soudu. Jen se mění forma té obrany,“ uvedl. Právě zde se promítl jeho důraz na to, že debata má být vedena v rovině konkrétních právních mechanismů, nikoli jen politických hesel.
Silnou část vystoupení věnoval dopadům státních rozhodnutí na podnikatelské prostředí. Vondráček upozornil, že stát nemůže přenášet náklady svých zásahů na vybranou skupinu podnikatelů a vydávat to za bezproblémové řešení. „Nemůžeme hodit přes palubu jednu skupinu podnikatelů jen proto, abychom si řekli, že jsme něco rychle vyřešili,“ prohlásil. Touto formulací navázal na dlouhodobou pozici Svobodných, podle níž mají být zásahy státu do trhu co nejmenší a stát nemá jedny ekonomické subjekty poškozovat ve jménu jiných politických cílů.
Ve stejné souvislosti připomněl, že i samotní podnikatelé už v podobných situacích mluví o nárocích na kompenzace, což podle něj ukazuje, že nejde o teoretickou debatu, ale o reálný zásah do podnikání. „Pak se nemůžeme divit, že ti lidé začnou mluvit o kompenzacích, když jim stát mění podmínky pod rukama,“ zaznělo v debatě. Vondráček tím spojil ekonomickou argumentaci s kritikou nepředvídatelnosti státních kroků.
Anketa
Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?
2%
97%
hlasovalo: 23329 lidí
Výrazný moment přišel ve chvíli, kdy Vondráček srovnával český přístup s Polskem. Podle něj je pro stát i trh přijatelnější jít cestou daňových úprav než administrativních cenových zásahů. „Poláci šli cestou snížení DPH na pohonné hmoty. To je podle mě mnohem rozumnější než cenové stropy,“ uvedl. Tím podpořil argument, že stát má při řešení krizových situací volit takové nástroje, které méně deformují trh a méně dopadají na podnikatele.
Současně ale upozornil, že prostor národních vlád je podle něj stále více omezen evropskou regulací. „Evropská unie dnes členským státům v řadě věcí svazuje ruce a pak se tváříme, že to je čistě české rozhodnutí,“ řekl. V této části debaty se znovu objevilo jedno z hlavních témat Svobodných: kritika Bruselu a důraz na to, aby si Česká republika zachovala co největší prostor pro samostatné rozhodování v ekonomických a energetických otázkách.
Fotogalerie: - Vlajka vzhůru letí...
Na evropský rámec navázal také při debatě o systému emisních povolenek ETS2. Ten Vondráček znovu označil za krok, který zdraží život lidem i podnikání. „ETS2 je podle mě jen další způsob, jak lidem zdražit život,“ prohlásil. Podle něj nejde o abstraktní environmentální opatření, ale o rozhodnutí s přímým dopadem na domácnosti, živnostníky i malé a střední firmy. „Nejvíc to dopadne na ty, kteří mají nejmenší možnost se bránit – na domácnosti a malé podnikatele,“ dodal.
V debatě přitom připustil, že i v rámci systému, se kterým nesouhlasí, může být důležité usilovat alespoň o zmírnění dopadů. Zároveň ale zdůraznil, že tím nemění svůj názor na samotný princip. „Menší škoda je samozřejmě lepší než větší škoda. Ale to přece neznamená, že ten systém je správně,“ řekl k ETS2. Tato formulace vystihla jeho pozici: odmítání další regulace, ale současně snahu vést spor i o konkrétní praktické důsledky pro občany a podnikatele.
Mgr. Libor Vondráček
- Svobodní
- předseda Svobodných
- poslanec
V závěru se debata dotkla také veřejnoprávních médií a širší ústavní roviny politického sporu. Vondráček odmítl, že by využívání ústavních nebo parlamentních nástrojů mělo být samo o sobě vnímáno jako problém. „Obrana ústavních pravidel přece není žádná slabost. To je normální součást demokratické politiky,“ uvedl. I zde navázal na dlouhodobou argumentaci, že spor o zákony a meze státní moci není obstrukce, ale přirozená součást parlamentní demokracie.
Ostře se vymezil také proti přenášení českých vnitropolitických sporů na evropskou úroveň. „Jestli si nejsme schopni vyřešit vlastní politické spory doma a běžíme s nimi do Bruselu, tak je to spíš projev slabosti,“ prohlásil. Tato pasáž znovu zapadla do širšího rámce jeho politiky, v níž se objevuje jak důraz na národní suverenitu, tak odmítání další externalizace rozhodování mimo Českou republiku.
+
ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
reklama
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s Liborem Vondráčkem?
