Zviditelnění politiků nebo ohrožení Benešových dekretů?
Podle jeho slov Evropská unie nemá žádné páky, aby Benešovy dekrety zrušila. „Může jenom stále podkuřovat, vyhrožovat, což je asi všechno. Ale zrušit je nemůžou. Chystám proto výzvu a navíc dopis institucím Evropské unie s jediním cílem: Aby okamžitě přestali podporovat snahy o získání něčeho, co už bylo vyřešeno. Záleží, jak se k tomu postaví europoslanci,“ řekl Blaško. S tím, že celá věc už je uzavřená, souhlasí i europoslanec a místopředseda lidovců Tomáš Zdechovský: „Já bych se k tomu prostě nevracel, je to historie bolestivá, ale jsem rád, že v Česko-německé deklaraci bylo odsouhlaseno, že se sudetští Němci vzdávají jakýchkoliv nároků na své majetky. Pevně věřím, že Evropská unie tohle (snahu dvou Maďarů) odmítne, protože jde o úplný nesmysl. Každý může přijít na petiční výbor. Mohu přijít i já, že chci všechny žáby v Evropské unii přelakovat na fialovou. Můžeme otevřít debatu v Petičním výboru Evropského parlamentu, proč je čím dál méně mravenců. Myslím, že na petičním výboru se může projednat úplně všechno. Vždyť to nemá logiku,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Zdechovský.
Tomáš Zdechovský: Politici se otevíráním tématu chtějí jen zviditelnit
Měl by být ministr Blatný odvolán?Anketa
Místopředseda lidovců přišel během první i druhé světové války o několik členů rodiny, byli zavražděni nebo zemřeli v koncentračních táborech. I přesto má prý v Německu a Rakousku spoustu dobrých přátel, spolupracuje s těmito zeměmi a považuje je za dobré partnery. Podle Zdechovského je třeba se definitivně odstřihnout a říct, že jde o minulost. „Kdo tomu nerozumí, tak by tomu měl rychle porozumět. Tímto způsobem nelze změnit zákony a repatriace v současné době, kdy jsme v Evropské unii, řada z nás v těch zemích podniká a žije,“ dodal.
Hynek Blaško: Snaží se změnit výsledky druhé světové války
Europoslanec Hynek Blaško to ale za tak úplně uzavřené téma nepovažuje. Už jen proto, že sudetoněmecký spolek Landsmanschaft zastupuje a je z většiny tvořen právě příbuznými odsunutých sudetských Němců. Blaškovi vadí, že spolek podporují i v dnešní době čeští politici a účastní se jejich sjezdů. Mezi českými politiky na dotaz redakce jmenoval například bývalého předsedu lidovců Pavla Bělobrádka nebo exministra Daniela Hermana (KDU-ČSL) a prohlásil, že takovým přístupem nepochybně podporují naději pozůstalých a měli by se s touto organizací přestat stýkat. „To není nic, co bychom měli nějakým způsobem respektovat, protože co se stalo po druhé světové válce, bylo výsledkem jednání vítězných mocností a my jsme udělali to, co jsme udělali – jak u nás, tak na Slovensku. Proč se pořád musíme před někým hrbit a někomu lézt do zadku?“ uvedl Blaško. Podobné snahy, které projevili Maďaři v Evropské unii, když na Slovensku s žádostí o náhradu pozemků neuspěli, označil za pokusy o změnu výsledků druhé světové války.
Skutečně odpustit mohou jen pozůstalí obětí nacistů
S tím ale rozhodně nesouhlasí Tomáš Zdechovský: „Čeští politici, například Daniel Herman, který ve druhé světové válce přišel o téměř celou svoji rodinu, se účastnil akce Landsmanschaftu jako akt smíření. Jen debil a totální kretén nepochopí, že se jedná o gesto, které on jako žid dělá vůči národu, jenž mu zavraždil celou rodinu. A jedině on, který má takovou historii, může jako jediný dát odpuštění Němcům. Řada sudetských Němců byli kolaboranti, byli to vrazi, nacističtí kádři, vraždili české četníky, útočili na ně, dělali podvratnou činnost… Takže Dan udělal gesto smíření a jsem rád, že to KDU-ČSL udělala, protože jsme ukázali, že na rozdíl od všech, kteří tu kecají o smíření a o nějaké budoucnosti, máme na učinění takového gesta, které je velmi silné. Danovi patří díky a v tu chvíli to pro mě skončilo,“ vysvětlil svůj postoj Zdechovský.
Dále doplnil, že všichni nyní žijeme na území Evropské unie a spolupracujeme. On sám nedělá rozdíl mezi Němcem, Italem, Francouzem, Čechem, Slovákem... „Česká republika je můj domov, cítím se jako patriot a vlastenec, ale nevidím důvod, proč bych měl 80 let po válce vyvolávat protiněmecké nálady. Nyní jde o smíření, jeďte se kouknout do Krušných hor, jsou to Němci, kdo investují v Čechách a Češi v Německu, spolupracuje se, jezdí se na společné akce, mluví se o propojení moldavské dráhy, jeďte se podívat na východ republiky…“ pokračoval ve výčtu příkladů, kde oba národy bez problémů spolupracují.
Je třeba dořešit ještě nějaké závazky?
Tomáš Zdechovský i Hynek Blaško se však shodují, že nelze mluvit pouze o Benešových dekretech. Češi a Slováci přišli o hodně kvůli Němcům, kteří kdysi vyháněli Čechy a zabírali jejich domovy. Zatímco místopředseda lidovců však trvá na tom, že po onom smíření už není co řešit, věc je definitivně uzavřená a patří historii, europoslanec SPD se domnívá, že podepsání deklarace o smíření mezi národy nestačí: „Musejí zaplatit válečné reparace za to, co tu zničili a za to, co způsobili za tragédii. Taktně se o tom mlčí a odsunuje se to podpisem o smíření, ale to není pravda. Smířit se můžeme, uzavřít dohodu, že se nebudeme bít, ale závazky je třeba vyložit na stůl,“ dodal Blaško s tím, že by mu nevadil sraz spolku Landsmanschaft v České republice pouze pod podmínkou, že se bude konat v Terezíně nebo v Lidicích, aby pozůstalí sudetských Němců na vlastní oči pocítili, co se v tehdejším Československu Čechům a Slovákům dělo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
