Ekonom Lukáš Kovanda uvedl, že chápe nespokojenost řady lidí ohledně toho, jak vláda v současné krizi postupuje, ale postup samotný považuje za správný.
„Myslím, že vláda se snaží spíše dostávat svým předvolebním slibům. Slíbila, že bude klást důraz na střídmost ve veřejných výdajích, což dodržuje, byť nás to nejhorší ještě určitě čeká. I ona nakonec tlaku veřejnosti podlehne a bude činit podobné kroky jako vláda Babišova. Prostě situace a nespokojenost veřejnosti ji k tomu donutí. Vláda činí kroky, které jsou zatím spíše slabšího rázu – mám na mysli kontrolu cen pohonných hmot marží čerpacích stanic, to ji vlastně nic moc nestojí a může to mít určitý efekt. Ovšem zatím nepřistoupila k opatřením, jako je snížení DPH, zastropování cen, a do určité míry to má ekonomický smysl,“ řekl ekonom.
Podle něj by zastropování cen znamenalo, že ceny budou reálnější, jen částku nad stanoveným stropem by doplatil někdo jiný – tedy stát. A protože stát sám žádné peníze nemá – pouze daně a dluh (což jsou dle Kovandy také daně, jen budoucí), znamenalo by zastropování, že vše stejně nakonec zaplatí daňoví poplatníci. „Cestou snížení DPH jde Polsko u pohonných hmot a potravin, takže budou sice nějaký čas levnější, ale co se stane, až se DPH vrátí? Ceny dramaticky narostou, takže problém jen odsunou. Bude je to stát desítky miliard a místo v lednu přijde obří inflace v srpnu, to je celé. I když se mluví o Babišově a Fialově drahotě, tak toto je drahota, která vzniká ve světě, a čeští politici na ni nemají vliv. Hovořit proto o Babišově drahotě nebylo korektní, většina inflace už loni přišla ze zahraničí – a ani nyní není korektní mluvit o Fialově drahotě, protože většina inflačních tlaků přichází ze zahraniční a vláda s tím nemůže nic dělat,“ vysvětlil Lukáš Kovanda.
Fotogalerie: - Před zasedáním vlády
To nejhorší teprve přijde
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Velký nárůst nezaměstnanosti může vláda řešit kurzarbeitem a podobně, ale otázkou prý je, zda k tomu bude ochotna. Snadno se tak Česká republika může dostat do situace, kdy kromě velké inflace bude nutné řešit také velkou nezaměstnanost. Kombinace obojího se může proměnit ve vážné ekonomické problémy. „A v takovém případě naroste tlak na vládu, ať dělá něco nad rámec. Můžeme pociťovat těžké snížení životní úrovně a je možné, že lidé vyjdou do ulic a budou se bouřit, protože vláda nechce vystřílet munici hned na začátku. Byť se totiž řadě lidí může zdát, že problémy jsou velké, bohužel jde jen o začátek. Ekonomické zákonitosti jsou neúprosné a to nejhorší teprve přijde,“ řekl Kovanda s tím, že vláda postupuje pragmaticky a prozíravě. Čeká na dobu, kdy bude situace daleko těžší.
Vláda by měla uvažovat o omezení vývozu pšenice
Co tedy může podle ekonoma vláda dělat nyní? „Dalo by se říci, že jsme v jakési válce i my, byť tady se naštěstí neválčí. Měla by zvážit omezení vývozu pšenice, jako to už udělaly jiné země. Je to sporné, protože zemědělci mají právo inkasovat vyšší ceny v zahraničí, když vyvezou pšenici třeba do Libanonu nebo do Egypta, kde se jí nedostává. Například Egypt je fatálně závislý na pšenici z Ukrajiny a teď hledá náhradu,“ uvedl. Pokud bude Egypt díky půjčce od Mezinárodního měnového fondu nebo s pomocí jiných zemí schopen nabídnout za pšenici více, než bude činit výkup v České republice, tak pěstitel prodá pšenici raději do Egypta. „Ale pak se můžeme dostat do problému, že bude málo pšenice a kvůli tomu razantně vystřelí ceny mouky a pečiva. Je otázka, do jaké míry to omezovat. Jiné země jako Polsko a Maďarsko k tomu přistoupily. A ač bych za normální situace taková opatření nepodporoval, protože zemědělec má mít svobodu prodat za nejvyšší cenu, tak v tuto chvíli je celospolečensky žádoucí, aby pšenice zůstávala tady,“ poznamenal Lukáš Kovanda.
Fotogalerie: - Farma zvířat před Hradem
Rovněž pro ParlamentníListy.cz vysvětlil, kam je v dnešní době vhodné investovat finance, aby neztrácely hodnotu. A je zlato stále jednou z nejjistějších investic? „Zlato ano, ale jen v jednotkách procent investic. Do zlata se ve fyzické podobě vyplatí něco dát, drží hodnotu a je historicky vnímáno po dlouhá staletí jako ochrana proti inflaci a znehodnocování peněz,“ shrnul a podotkl, že je vhodné se nevyhýbat ani akciovým investicím. V této souvislosti upozornil na zbrojařské společnosti, jejichž akcie od 24. února, kdy odstartovala válka na Ukrajině, vylétly o desítky procent. „Kdo s tím nemá morální problém, tak pokud investuje do zbrojařských firem, jde o dobře investovaný peníz. Nyní budou navíc evropské země dávat daleko více peněz na zbrojení, a nejen Německo, ale také Polsko, Nizozemsko i Česká republika. A jak budou státy nakupovat zbraně, porostou zisky zbrojařů a tyto finance se budou zhodnocovat,“ řekl.
Kovanda: Ani Putinovi se do vypnutí plynu nechce
„A pak je zde otázka pro otrlé. V uplynulém týdnu nejvíce z burz rostla burza moskevská. Samozřejmě ruské akcie jsou velké riziko, ale kdo je ochoten riskovat, může mít velmi vysoký výnos – pokud by se situace začala zlepšovat, co se týká války na Ukrajině a možného odstřižení dodávek plynu. Pokud by na to nedošlo, tak se mohou investice hodně zhodnotit. To je jedna z možností. Kdo by na to měl nervy, může nakupovat ve slevě,“ zauvažoval Lukáš Kovanda.
Pocítili jste již výrazné zvýšení cen pohonných hmot?Anketa
Nakonec okomentoval, nakolik myslí ruský prezident Vladimir Putin vážně vyžadování platby za plyn a ropu v rublech, jinak že vypne kohouty. „Myslím, že samotnému se mu do toho zase tak moc nechce. Je to určitá nátlaková hra, kdy se snaží ukázat, jak moc má v hrsti své evropské odběratele. Ale nevím, zda bude opravdu ochoten odpojit Evropu od svého plynu, protože by tím přišel o podstatnou část svého příjmu. Rusko za prodej ropy a plynu do Evropy dostává každý den zhruba dvacet miliard korun a o tyto peníze by z velké části přišlo, protože nenajde tak velkého odběratele. V Indii či Číně mohou malé množství koupit, ale nenahradí Evropu. V tomto smyslu náhradu nemá, a proto si nejsem jistý, zda chce do ostřižení jít. Spíše vidím kompromis; možná chtěl zkusit, zda evropští odběratelé budou ochotni platit v rublech, ale zatím se shodli jednotně, že nikoliv,“ dodal Lukáš Kovanda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
