„Když si pustím televizi a tam to slyším, mám chuť hodit mobil na obrazovku.“ Historik Čornej ke zprávě BIS i výročí upálení Palacha

03.03.2019 16:35

V loňské výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS) upozornila, že ve školách se učí prosovětská verze moderních dějin. Historik a spoluautor učebnic dějepisu pro střední školy Petr Čornej v rozhovoru pro Deník.cz stejně jako jiní historici uvádí, že dětem v žádném případě nikdo nepředkládá prosovětský výklad historie. V současné době ale připouští existující riziko manipulace s dějinami.

„Když si pustím televizi a tam to slyším, mám chuť hodit mobil na obrazovku.“ Historik Čornej ke zprávě BIS i výročí upálení Palacha
Foto: bis.cz
Popisek: Odznak BIS

Úvodem Čornej upřesnil, že dějepis se nemůže učit neutrálně, protože je hodnotově zakotven. „Náš dějepis vychází z hodnot euroatlantické civilizace a kulturního dědictví. Z antické, křesťanské a částečně židovské tradice, která ovlivňuje naše každodenní postoje a pochopitelně i naši interpretaci dějin,“ uvedl.

Historika velmi rozčílila poznámka pod čarou z výroční zprávy BIS, že moderní dějiny ve školách jsou de facto jejich sovětskou verzí. „Od roku 1990 jsem se autorsky podílel na několika učebnicích dějepisu. Vím, že o žádnou prosovětskou interpretaci naprosto nešlo. Naopak to byl velmi důsledný rozchod s komunistickým pojetím dějin,“ zdůraznil s tím, že to nebylo vysloveně sovětské ani v minulém režimu. Byla to prý spíše kombinace národního pohledu se stalinskou variantou marxismu.

Zamyslel se také nad otázkou, zda existuje objektivní výklad dějin, který se drží jen pramenů a historických metod zkoumání, ale není politicky zabarvený, nenese otisk současnosti. „Z doby, v níž žijete, se vymanit nemůžete, všichni jsme zajatci současnosti. To je trauma každého historika, neboť ať píše o jakékoli epoše, otisk doby, v níž žije, smazat nemůže,“ míní Čornej.

Anketa

Obáváte se potravin z Polska?

82%
18%
hlasovalo: 4293 lidí
Přiznává tak, že pokud historik píše o tom, co třeba i sám prožil, je v roli pamětníka a svědka než jako vědce. Chybí mu nadhled. „U každého historika se to projevuje jinak. Někdo chce ovlivňovat veřejné mínění a školské prostředí. Jiný je přesvědčen, že by měl spíš působit na žáky a studenty tak, aby si uvědomili rozmanitost pohledů a sami si vytvořili vlastní názor na dějiny,“ doplnil historik, který se při popisu posledních desetiletí držel raději faktů a jejich interpretaci se vyhýbal.

Všem pedagogům zejména na středních školách by doporučoval, aby raději potlačili osobní pohled na děje nedávno minulé. „Jejich studentům je osmnáct let a sami si vytvářejí vlastní politický názor. Jakmile pocítí, že jsou manipulováni, reagují nevraživě a negativisticky,“ řekl s tím, že to by měl mít každý učitel na mysli.

Vzpomněl také na nedávné připomínání sebeupálení Palacha, z kterého prý udělali antisocialistického bojovníka, což považuje za absurdní. „Nešlo mu o svržení socialismu, ale o napřímení páteře, schopnost čelit sovětskému tlaku,“ uvedl. Tyto nehistorické interpretace, které jsou spíš aktivisticko-politické než historické, jej prý silně iritují.

„Když si pustím televizi a tam to slyším, mám chuť hodit mobil na obrazovku,“ připustil. „Snahu interpretovat minulost v zájmu současnosti a nejbližší budoucnosti cítím jako manipulaci, proti níž se bouřím,“ doplnil.

Čornej byl jedním z panelistů semináře, který uspořádal sněmovní školský výbor. Jeho cílem bylo odpovědět na otázku, zda je výuka historie na českých školách prosovětská. Vystoupil na něm i europoslanec ODS Jan Zahradil a řekl, že by se komunistický lživý výklad dějin neměl nahrazovat novou lží.

  • Celý rozhovor ZDE

Na otázku, zda něco takového zaznamenal i v odborné veřejnosti, uvedl, že mezi svými kolegy historiky, s nimiž se stýká, podobné snahy necítí. U těch, s nimiž se nestýká, prý však ano. „Jsou tady pracoviště, jež mají víc ideologické či politické než vědecké poslání,“ řekl a dodal, že už jejich zrod budil velké rozpaky až nevoli.

„Nebezpečí manipulace s dějinami tady prostě je,“ dodává. Má to ovšem prý kořeny hlouběji v minulosti. Kulturní proud, který byl zrovna na koni, vždy prosazoval svůj pohled. „Pořád žijeme v nenormální situaci. Tady se vždycky ti, kteří zrovna byli u moci, snažili vnutit svůj obraz dějin ostatním,“ uzavřel s tím, že třeba v Německu ve vztahu k Lutherovi a reformaci takový bláznivý kolotoč jako u nás směrem k husitství není. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Srovnání

Dobrý den, pane poslanče, nejsem si jistý, zda se od vás dočkám upřímné odpovědi, ale prosím o ni. Fiala tvrdí, jak jsme super, že hrajeme první ligu, a že se srovnáváme s těmi nejlepšími. Má podle vás pravdu nebo, což si myslím já, z nás dělá premiér blázny? V čem přesně se můžeme srovnávat s těmi ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zkazíte, co můžete. Vaše „demokracie“. Skočili jste na špek USA

8:41 Zkazíte, co můžete. Vaše „demokracie“. Skočili jste na špek USA

„Principy. Spolupráce. Síla.“ To vytkl šéf evropské diplomacie Josep Borrell jako to hlavní, co musí…