Pořádání Sudetoněmeckých dnů v Brně znovu otevřelo složité téma českých dějin. A to ukončení působení německého vlivu na českém území. Překvapilo vás, jak intenzivně je toto téma v české veřejnosti stále vnímáno?

Drtivá většina české veřejnosti to téma chápala jako dávno uzavřené. Němci se nás pokusili zcela vyhladit, bylo to strašné, ale nemůžeme se k tomu neustále vracet. Máme dost jiných starostí.

Že se nacisté 80 let po válce znovu aktivují a že je liberální demokraté otevřeně podporují, to je pro řadu lidí naprostý šok. Je dobré si uvědomit, že do Brna míří to nejhorší, co se dá vůbec v Německu najít. Nejsou to průměrní potomci vyhnaných či odsunutých, jsou to ti nejhorší nacisté.

Sám jsem z jedné strany potomkem sudetského Němce, můj dědeček dokonce bojoval ve Wehrmachtu. Mám nějaké příbuzné, jejichž předkové byli vyhnáni z Čech a začali nový život v Německu. Mám tedy určitou představu o myšlení takových lidí. Ani ve snu by je nenapadlo označovat to za nespravedlnost nebo se domáhat nadvlády nad českými zeměmi. Sudetoněmecký landsmanšaft je krajní extremistická organizace.

Je tedy logické, že velká část české veřejnosti to vnímá citlivě. Jak jinak by to měla vnímat?