Ekonom Karel Kříž v dřívějším článku v Reflexu kritizoval přeceňování příčin a dopadů globálního oteplování, jak se nyní moderněji říká, klimatických změn. Jako první se věnuje tématu oxidu uhličitého, který se pro aktivisty a politiky stal tématem číslo jedna. „Fanatici chtějí bezuhlíkovou ekonomiku skoro hned (2025), vykolejený Brusel jen o trochu později. Předseda Evropské rady Donald Tusk vyhlásil, že Evropa vyhraje závod, aby se stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě,“ píše Kříž.

Podle něj tímto přístupem hrozí vznik nového feudalismu. „Pokud by se oxid uhličitý dostal péčí EU mimo zákon, pak vítejte na prahu nového feudalismu. S takzvanou bezuhlíkovou ekonomikou se totiž rázem dostaneme do světa, v němž elektřina bude na příděl, bude násobně dražší a mnohdy nebude vůbec,“ varuje Kříž a dodává, že CO2 je v atmosféře s 0,04% podílem v atmosféře zcela marginální plyn a za posledních dvě stě let se jeho obsah zvýšil jen o 0,01 %.

Mnohem větší skleníkový efekt má podle Kříže vodní pára, kterou ani neřeší. „Celkově má vodní pára zřetelně větší vliv na skleníkový efekt než všechny ostatní plyny dohromady. Když už chceme ještě víc mrznout, proč nebojujeme s ní?“ ptá se řečnicky a pokračuje oblíbeným tématem klimatologů, a tím je tání ledovců.

„Ve skutečnosti nevíme, zda ledovců na Zemi opravdu ubývá. Horské ledovce v Evropě se vesměs v poslední době sice zmenšily, ale v Severní Americe i Jižní Americe tomu je v řadě míst naopak. Kromě toho hrají horské ledovce v bilanci světového ledu nicotnou roli,“ píše Kříž. A vyvrací také informace, že „efektní“ padání ledovců do moře je způsobeno táním. „Pevninské ledovce se svou váhou rozpínají k pobřeží a padají do moře. Přibývá jich, roste jejich tloušťka, sunou se k pobřeží. Dokud na Zemi bude jedno jediné místo, kde nebude mrznout, doputují i tam a budou tát, někam téci a padat,“ předkládá svou teorii Kříž.