Šafr se odvolává především na Financial Times, kde Zeman svou kariéru viditelného politika odstartoval vloni 9. února. Autoři Henry Foy a Christian Olivzident komentovali, jak se český prezident choval, když na konferenci v Miláně evropští lídři žádali Vladimira Putina, aby ukončil konflikt na Ukrajině. „Český prezident Miloš Zeman demonstrativně chyběl… Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem bezvýsledně bojovali o to, aby získali ruského prezidenta na svou stranu, Miloš Zeman si hověl v sametovém křesílku a vedl nad kávou a cigaretami příjemný rozhovor s ruským ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem,“ uvádí komentátoři.

Ti pak napsali, že takové chování českého prezidenta ještě prohloubily obavy vládních úředníků, že si Zeman bude dělat, co chce. „A to také dělal, v rozporu se zahraniční politikou České republiky odsoudil sankce proti Rusku, o konfliktu na Ukrajině mluví jako o „občanské válce“, za svého blízkého přítele a důvěrníka považuje bývalého důstojníka KGB, který je na černé listině USA.“

A aby toho nebylo málo, poskytl v září prezident Zeman plynnou ruštinou sedmnáctiminutový rozhovor, v němž odsoudil sankce EU a USA proti Moskvě a válku na východní Ukrajině přirovnal ke chřipce. „Pak ještě předpověděl, že od sankcí proti Rusku se pravděpodobně do roka upustí. A nakonec čeští diplomaté museli vyděšeným spojencům vysvětlovat, že se Zeman rozhodl pronést řeč na akci organizované bývalým agentem KGB a prezidentem Ruských drah Vladimirem Jakuninem,“ píše Šafr.