Podle zatím neoficiálních výsledků sečtení 97 % hlasů turecká tisková agentura Anadolu uvedla, že Erdogan získal 52,1 % a jeho vyzyvatel Kemal Kilicdaroglu 47,9 %. Tisková agentura ANKA, blízká opozici, uvedla, že Erdogan vede s 51,9 % a Kiličdaroglu získal 48,1 % hlasů.

Přestože oficiální výsledky voleb budou známy zřejmě až s výrazným zdržením, vítězství Erdogana nad Kilicdarogluem již v tureckých ulicích slaví mnozí podporovatelé současného prezidenta. Podle německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle mnozí Turci upřednostnili pokračování Erdoganova mandátu i přes ekonomické potíže Turecka a skandály po letošních zemětřeseních.

Zvláštní zpravodajka Deutsche Welle Aya Ibrahimová uvedla, že Erdoganova voličská základna je mu „oddána způsobem, který přesahuje ekonomické problémy, jimž země čelí“ – ty přitom nejsou nikterak zanedbatelné; loni se míra inflace v Turecku dostala až na 85,51 %. V letošním dubnu pak ceny v Turecku meziročně vzrostly o téměř 44 %.

Erdogan dle zpravodajky se v Turecku „stále těší obrovské popularitě“ a jeho příznivci přičítají současnému prezidentovi zásluhy za pokrok v zemi a zlepšení tureckého zdravotnictví. Přilákat voliče dle ní mohlo i to, že se vymezoval vůči LGBT.

Turkish President Recep Tayyip Erdogan's supporters take to the streets to celebrate his victory in runoff elections pic.twitter.com/dlH2Rqesdo

— ANADOLU AGENCY (@anadoluagency) May 28, 2023

Místopředseda opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Ozgur Ozel dle německé stanice tvrdí, že došlo k útoku na volební pozorovatele a že v jedné z vesnic v jihovýchodní turecké provincii Sanliurfa byli pozorovatelé voleb zbiti a byly jim rozbity telefony poté, co se ohradili proti nesrovnalostem při hlasování. Informaci se podle agentury DPA nepodařilo ověřit.

Opoziční kandidát Kilicdaroglu, opírající se o hlasy koalice sekularistů, konzervativců i kurdských stran, před hlasováním turecké občany vyzval, aby hlasovali proti Erdoganovi, a označil jeho vládu za „autoritářský režim“. Poukázal, že se volby konaly „za velmi obtížných podmínek“. Zároveň se velmi tvrdě stavěl proti migraci a požadoval návrat milionů syrských uprchlíků do jejich vlasti.

Výzkumnice Institutu tureckých studií Stockholmské univerzity a vedoucí istanbulského think-tanku IstanPol Institute Seren Selvin Korkmazová pro Deutsche Welle zmínila, že dle ní nešlo o férový souboj. Tvrdí, že Erdoganova vláda před volbami využívala státní prostředky na politické kampaně, a dodala, že při aktuálním volebním klání hrál roli fakt, že jsou nezávislé soudní orgány rovněž kontrolovány vládními úředníky. Navíc byla podle Korkmazové v loňském roce změněna volební pravidla ve prospěch vlády.