Bahník na úvod přečetl pasáž o tom, jak musulmani a saracéni vraždili křesťany a kvůli tomu byly vyhlášeny křížové výpravy. Citoval svatého Bernarda z Clairvaux, že pokud se rytíři nepřidají do boje proti islámu, budou „znesvěceny i vaše země“.
Věrní Češi nejsou čecháčci
Předseda Akce D.O.S.T. Michal Semín řekl, že čelíme silnému útoku na naše základní hodnoty a na národní identitu. Řekl, že je rád, že Petr Bahník připomněl ve své knize hrdinství Čechů a že Češi nejsou žádní „čecháčci“ a že mají ctnosti rytířů jako věrnost, hrdinství, smysl pro oběť. Kniha podle Semína čelí blokádě největších knihkupectví. Přesto by se podle něj měla dostat do domácností „všech věrných Čechů“.
Historik a středoškolský učitel Aleš Dvořák mluvil o tom, že je potřeba vyvrátit tezi, že pověsti nesouvisejí s historickou pravdou. Pověst má zrnko pravdy pod nánosy fikce. Fantazie ale není svévolná. Příběh je svým ideovým poselstvím konzistentní a má účel. Dvořák připomněl, že ani historik se nevyhne tomu, že fakta podřizuje své interpretaci.
Zmínil, že přestože 19. století se vyznačovalo i kritickým zkoumáním, řada historiků nekriticky přejala Palackého tezi, že husitství bylo vrcholem českých dějin a baroko dobou temna. Řada historiků pak naprosto nesmyslně tvrdila, že sochy Jana Nepomuckého jsou jen přetesané dřívější sochy Jana Husa.
Připomněl renesančního kronikáře Václava Hájka z Libočan, jehož kronika byla velmi oblíbená v době baroka a měla obrovský vliv na barokní katolické vlastenectví, ačkoli sama nestranila katolictví či protestantismu. Podle něj Hájek pracoval s tradicí i fikcí podobně jako ostatní autoři.
Psali jsme:
Kontrarevoluční romantismus proti osvícensko-zednářskému liberalismu
Reakční a kontrarevoluční filozof a filolog Jiří Hejlek hovořil o romantismu, který ztotožnil s kontrarevolučním myšlením. Ve druhé polovině 18. století se podle něj ustavila atlantická civilizace, jejíž první obětí byla za Velké francouzské revoluce Francie. Romantismus podle něj vystupoval proti liberalismu a obhajoval tradici a národní pospolitost. Proti zisku prosazoval čest, místo peněz službu a podobně. V opozici proti osvícensko-zednářskému liberalismu byl podle něj romantický nacionalismus.
Zmínil například explicitního odpůrce liberála Adama Smithe, spolupracovníka Metternicha Adama Müllera. Připomněl též osobnosti konzervativní revoluce, která měla být alternativou k socialismu i liberalismu. Konkrétně Othmara Spanna a Osvalda Spenglera. Některé myšlenky tohoto hnutí si přivlastnil nacismus – ale dal jim pohanský a rasistický ráz.
Podle Hejlka nevázanost a nezávaznost rozkládají naši civilizaci a lidská společenství. Hon za ziskem vytlačuje smysl pro povinnost a obětavost pro druhé. Národ, Bůh, tradice, rodina, minulost, čest… Jsou hodnoty, které je třeba obrodit ve třetí vlně romantismu. Nové, cizí, neprozkoumané, neosvědčené hodnoty jsou podle něho špatné.
Hájek uskutečnil folklorní výzkum
Poté promluvil sám autor knih Český rytíř – Hrdinské příběhy z Čech, Moravy a Slezska z dob pohanských a Český rytíř – Hrdinské příběhy z Čech, Moravy a Slezska z dob křesťanských Petr Bahník, který v historickém exkurzu připomněl historii rytířských zpěvů v Evropě. Myšlenka ušlechtilého bojovníka – rytíře se vyvíjela. Od věrnosti panovníkovi, k lásce k vlasti a obraně víry či věrnosti rodovým tradicím. V pověstech se zrcadlili i pohádkové motivy z dob pohanských, ale získaly křesťanský ráz.
Zmínil Václava Hájka z Libočan, který je podle něj až nespravedlivě kritizován. Podle něj se málo ví, že Hájek dělal folklorní výzkum a staré pověsti a tradice hledal i v archivech šlechty. Zachytil fantazii dávných tvůrců, která však vycházela částečně z historické pravdy. Též zmínil, že pověst o Čechovi je živá v Chorvatsku i na Ukrajině, což svědčí, že má hluboké kořeny v minulosti těchto národů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
