To, že se v souvislosti se zvyšováním některých daní mluví stále častěji právě o dani z nemovitosti, je přitom poměrně překvapivé. Jde totiž o daň, u které je předpoklad, že její zvýšení vzbudí velmi nepříznivý ohlas mezi voliči vládních stran.
Na tuto skutečnost upozornil již před půl rokem podle serveru A2larm.cz Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace.
„Skoro 80 procent lidí v České republice vlastní nemovitost. Myslím, že žádný politik nenajde odvahu jít proti 80 procentům voličů. Za mě tedy nenavyšovat. Politicky je to neprůchozí téma.“
Oproti tomu, co říká nyní, měl odmítavý postoj ke zvýšení daně z nemovitosti i ministr financí Zbyněk Stanjura, ten to dokonce před volbami označil za „nebezpečný“ nápad.
„Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci,“ napsal na svůj facebookový účet a dodal, že to není správná cesta a že on chce digitalizaci a nižší daně.
Dnes už si to Stanjura nemyslí a za to, že si občan pořídí nové bydlení, bude podle něj také potrestán.
Růst nemovitostní daně je jedním z kroků, které loni doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ke zkrocení stamiliardových deficitů státního rozpočtu. Tehdy se tato doporučení ještě nesetkala u vládních představitelů s nijak pozitivním ohlasem, protože obsahovala nepopulární návrhy včetně zvýšení daní, prodloužení věku odchodu do penze nebo zavedení školného na univerzitách.
Dnes je evidentně situace jiná, státní rozpočet nutně potřebuje příjmy k tomu, aby se podařilo zachovat alespoň plánovaný schodek, který je pod hranicí 300 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se tedy zvýšení daně z nemovitosti podle Hospodářských novin už nebrání, protože by přineslo do silně deficitního státního rozpočtu miliardy.
Ale pozor! Tady je skryto jedno překvapení. Současný stav je totiž takový, že daně z nemovitosti jsou odváděny do obecních rozpočtů, ne do toho státního.
„Stanjura chce, aby nově nepřipadly jen obcím, jak je tomu dosud, ale promítly se i do příjmů státu,“ píšou Hospodářské noviny.
To ministr financí potvrdil i pro DeníkN, kdy se vyjádřil v tom smyslu, že ke zvýšení daně z nemovitosti vůle nechybí a že v Česku je výběr této daně v porovnání se zahraničím nižší. Jednou z podmínek pro zvýšení této daně je podle Stanjury právě přesměrování části jejích výnosů do státního rozpočtu, který v současnosti trápí rozsáhlé strukturální schodky.
„Pokud by měl stát k navýšení této daně přistoupit, musíme se bavit o změně výnosu, protože případné zvýšení daně jako takové, nemá pozitivní dopad na státní rozpočet. Nyní je výnos státu dokonce záporný, protože stát prostřednictvím finanční správy celý výběr daně spravuje,“ řekl Stanjura ve zmíněném rozhovoru.
DeníkN k tomu ale uvádí zásadní informaci a ta zní, že obce se se státem o daň z nemovitosti dělit nechtějí.
Zda tedy na navýšení daně z nemovitosti vydělají obce, nebo její vyšší výběr poputuje jen do státního rozpočtu, je otázkou.
Server Echo24.cz v souvislosti s možnou úpravou výše některých daní bilancuje některé vládní kroky.
„Vláda v minulém roce v souvislosti s energetickou krizí schválila daň z mimořádných zisků, od které si slibuje přísun desítek miliard do rozpočtu od energetických firem či bank. Následně přišel Stanjura také s úpravou daně z přidané hodnoty a sjednocením jejích nižších sazeb,“ píše zmíněný server s tím, že sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, protože daň zajišťuje největší příjem státu.
V současnosti máme v ČR základní 21procentní DPH a dvě snížené. První snížená 15procentní, do které spadá většina potravin či některé zdravotnické pomůcky, a druhá snížená 10procentní sazba, pod kterou patří léky, kojenecká výživa či knihy.
„Podle expertů bude záležet především na tom, jaké zboží a služby do ní budou zařazené,“ píše Echo24.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaA
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
ZastavmeJe
