Jak Učitelské noviny konstatují, první pokusy o projevení organizovaného nesouhlasu s multikulturní výchovou v našich školách se objevily loni v září v souvislosti s výukou ve škole v Brně-Bystrci. Petent Viktor Lošťák se tehdy rozčílil nad tím, že stát překročil hranici a že indoktrinace do škol nepatří. „Odmítáme, aby byly děti opětovně v základních školách povinně indoktrinovány. Vracíme se tím do doby před 17. listopadem 1989,“ stálo v petici. Ta je stále otevřená a lidé ji mohou podepisovat. Předat by ji chtěl Lošťák předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) do prázdnin.

Jedním z petentů byl také podnikatel Hynek Charous. A právě jeho příběh Učitelské noviny zaznamenaly. Charous se totiž postavil proti projektu EDISON, v rámci něhož školu jeho dcery měli navštívit studenti z mnoha zemí. „Charous se proto obrátil jednak na vedení školy, jednak na místní zastupitelstvo, a to dopisy, v nichž vyjádřil svůj nesouhlas s tím, že se má takovýto program, jenž by mohl propagovat třeba i islám, ve škole uskutečnit. Ředitelka školy Ludmila Eliášová ho podle jeho slov ujistila, že se ve škole žádné náboženství ani politika praktikovat nebudou. Považoval proto věc za uzavřenou,“ popisují Učitelské noviny. 

Následně však Charouse pobouřila poznámka zastupitelky Evy Barovjanové (KDU-ČSL), jež uvedla, že ti rodiče, kteří nejvíc křičí, mají zcestovalý celý svět a byli i několikrát v muslimských zemích. „Jako rodiče bych ho dala na OSPOD, protože tím nejvíc ohrožuje sám své děti,“ uvedla. Za svým výrokem o OSPODu si stojí, i když byl řečen v nadsázce.