Rakušan ve vysílání Českého rozhlasu nejprve reagoval na kritiku některých hejtmanů, že stále nebyl spuštěn celorepublikový systém na kontrolu ubytovacích kapacit pro ukrajinské uprchlíky. „Situace se stabilizuje z týdne na týden. Zprvu žádná databáze uprchlíků neexistovala, ale náš tým v čele s plukovníkem Šnajdárkem, který vytvářel IT systémy i ohledně covidu, připravil velmi kvalitní humanitární systém, který musel ve velmi krátké době zaregistrovat 300 tisíc lidí a byly tam ze strany úřadů nebo hejtmanů neustálé požadavky na některé funkcionality,“ hájil se na úvod Rakušan s tím, že zásadní funkcionalita, kde bude vidět, kolik lidí je v jednotlivé obci ubytováno, bude spuštěna již brzy.
Evropa ale podle ministra vnitra stojí před ještě větší výzvou, a to je společná evropská databáze. „My jako Česká republika apelujeme na Evropskou komisi, aby vznikl jednotný systém, zejména kvůli duplicitě žádostí. Na nás se valí kritika od hejtmanů, že takový systém spouštíme, ačkoliv v mnoha evropských zemích nic takového ani připraveno není. Lidé se tak vlastně mohou zaregistrovat ve více státech EU a my o tom nemáme přehled, těch případů asi nebude mnoho, ale té migrační vlně to na pověsti nepřidává,“ řekl Rakušan.
Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Anketa
V současné uprchlické krizi je podle něj velký problém propojit nabídku bydlení s volnými pracovními příležitostmi a místy ve školkách. „Třeba v Praze a ve Středočeském kraji si lidé mohou s velkou pravděpodobností najít práci, ale nejsou tam absolutně žádná volná místa ve školkách. Pracujeme ale na tom, vytváříme takovou mapu o třech vrstvách a hledáme místa, kde se nám překrývají ty možnosti práce, ubytování a školek,“ uvedl ministr vnitra.
Rakušan se dotkl také otázky příchodu nepřizpůsobivých obyvatel z Ukrajiny, například tamních Romů, kterým lidé nechtějí nabízet soukromé ubytování a musí to řešit stát. „Některé nemovitosti, které jsou k dispozici, asi nebudou nejvhodnější, některé jsou třeba v nedobrém stavu, jiné jsou na nevýhodném místě,“ říká Rakušan o předběžném výběru, ve kterém je 21 nemovitostí. „Mám bohužel pocit, že podle dosavadních reakcí hejtmanů se nepovede vybrat ani osm,“ dodal.
„Kdybychom byli schopni vybrat tři čtyři nemovitosti, kam začneme v průběhu týdne nebo deseti dnů ubytovávat lidi, kteří odmítají tradiční typ ubytování... A to Romové mnohdy jsou. Nechtějí být rozdělovaní, mají velkou přilnavost jednotlivých rodin dohromady a podobně. Proto se snažíme přizpůsobit tomu typ ubytování, a to ve spolupráci a ve shodě s romskými neziskovými organizacemi. Musíme si uvědomit, že jsme v obrovském nedostatku veřejných nemovitostí. Už jsme zvládli ubytovat 300 tisíc lidí,“ zdůraznil Rakušan.
Právě problémy s některými nepřizpůsobivými uprchlíky vadí pardubickému hejtmanovi Martinu Netolickému. „Jedna z budov, kde by mohl stát romské uprchlíky ubytovat, je i v Pardubickém kraji. Byli jsme informováni o konkrétním objektu, který patří Ministerstvu obrany, jestli by mohl sloužit pro nouzové ubytování těch řekněme nepřizpůsobivých rodin,“ uvedl na úvod s tím, že na termínu nepřizpůsobiví trvá.
„Běžné rodiny, které přicházejí z válečného konfliktu a chovají se normálně, standardně, tak jsou ubytovány v rámci seznamu humanitární pomoci. Ale pokud jsou jisté obtíže, tak jsou státem vytipovány objekty, které by mohly sloužit,“ prohlásil Netolický s tím, že státem vytipovaný objekt je v případě Pardubického kraje v lázeňském městě, což není úplně vhodné. „Rozhodnutí je ale na státu, který tuto nemovitost vlastní,“ dodal pardubický hejtman.
JUDr. Martin Netolický, Ph.D.
Tomu vadí, že se v rámci migrační vlny objevuje i takzvaná sociální turistika. „Zdá se, že někteří toho opravdu zneužívají. My to nazýváme sociální turistikou, prostě cestování za dávkami a zpět. Jde o informace napříč republikou. Ale nechci se dostat do situace, že budu označen za téměř rasistu. Tak to není. My vnímáme, že přicházejí spoluobčané, kteří přicházejí ze země postižené válečným konfliktem. Na druhou stranu se ale musejí chovat standardně, normálně, mít nějaké návyky, prostě chovat se z našeho pohledu běžně. A co jsem slyšel od kolegů z velkých krajů, Prahy, Brna, Ostravy, tak s některými lidmi není příjemné jednání,“ uvedl Netolický.
Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni upozornil, že situace ukrajinských Romů je častokrát komplikovaná i proto, že mají maďarské občanství. „Je to víceméně důsledek Viktora Orbána a jeho agresivní politiky velkého Maďarska. Občanům okolních zemí nabízel maďarské občanství, aby tím posiloval národní řevnění. Takoví Romové s maďarským občanstvím by sice měli nejprve směřovat přímo do Maďarska a využít tamní sociální systém, který by k nim měl přistupovat jako k vlastním občanům,“ uvedl Hůle s tím, že jako Romové budou u nás na trhu s byty stejně diskriminováni. „Stát ale nemá prakticky žádné dlouhodobé řešení, sehnat soukromé bydlení je těžké i pro české Romy,“ dodal Hůle.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
