Pohledem na pondělní Události, komentáře České televize, v nichž se opět „blýskl“ moderátor Lukáš Dolanský, otvírá Petr Žantovský svůj pravidelný přehled nejzajímavějšího mediálního dění uplynulého týdne. „Nejprve bych se ale zastavil u vystoupení slovenského ministra zahraničí Lajčáka, který se vyjadřoval k budoucnosti Evropské unie, Brexitu a podobně. Když jsem ho poslouchal, tak jsem se velmi silně zamýšlel nad tím, jaký je rozdíl mezi českou a slovenskou politickou reprezentací a čím to je, že ta naše vypadá tak, jak vypadá, zatímco ta slovenská vypadá úplně jinak. Co tím myslím? Pan ministr Lajčák mluvil za prvé slovensky, to znamená bez frází, floskulí a jiných slovních parazitismů, které známe z řečí našich reprezentantů, zejména pana premiéra, který už zapomněl, jak vypadá normální čeština a už mluví jenom takovou bruselskou zparchantělou úředničtinou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

U předsedy české vlády Bohuslava Sobotky je proto v zásadě úplně jedno, o čem mluví. „Vždy totiž použije stejná slova, jenom v jiném pořadí, a ta slova nic neznamenají. To je totální vyprázdněnost v politické komunikaci, kterou předvádí zejména pan Sobotka, ale nejen on, také pan Dienstbier a další. Ve srovnání s těmi slovenskými politiky – a je úplně jedno, jestli jsou zleva, nebo zprava – by to opravdu stálo za nějakou dlouhodobější sledovací a porovnávací studii, jakým způsobem se politici na podobné úrovni – ministři zahraničí, ministři vnitra – vyjadřují ke stejné věci. Poněvadž z vyjádření pana ministra zahraničí Slovenska jsme pochopili naprosto přesně i my, co nežijeme na Slovensku, co máme menší vhled do slovenských reálií nebo ho máme jenom zprostředkovaný přes česká média, která zkreslují, zejména tehdy, když se jim to nelíbí, o co slovenské vládě jde, jaký je její postoj a jakým způsobem se vyrovnává s tím, co si myslí slovenský občan,“ tvrdí mediální analytik.

S alibismy a vytáčkami začala garnitura lidí typu Špidly

Byl velice mile překvapen tím, na jak vysoké úrovni a na jak srozumitelné vlně se ministrovo vystoupení neslo. „A trošku mi bylo líto, že u nás takové politiky nemáme. Když se nad tím zamyslíme z novodobě historického hlediska, tak taková rétorika zněla v české politice naposledy tak někdy na přelomu tisíciletí. Jakmile nastoupila k moci garnitura lidí typu pana Špidly, ale i pana Nečase a dalších, to je jedno, jestli zprava, nebo zleva, tak se fakta začala nahrazovat floskulemi, jasná vyjádření různými alibismy a vytáčkami. Občan se v tom nejprve ztrácel a posléze k politikům ztratil zbytky důvěry. To asi není úplně optimální situace, jakou tu máme, to na Slovensku je občanská diskuse o politice mnohem zajímavější,“ upozorňuje Petr Žantovský.

V rozhovoru se slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem bylo znát, že se moderátor vůbec nechytá a není schopen reagovat na jeho věcná, kategorická prohlášení. „Ti naši redaktoři jsou vlastně obrazem našich politiků. Jak poslouchají fráze, co z politiků padají, tak je podobnými frázemi oslovují ve svých otázkách a ve výsledku je to zapouzdřené do nicneříkajícího nekomunikování. Výsledkem těch komunikací je zpravidla totální faktická nula. V tomto případě bylo zjevné, že se pan Dolanský není schopen vůbec rovnat s racionalitou slovenského ministra a bylo to vidět například na otázce, kterou jsem si zapsal, protože ta mě opravdu dostala. Když se bavili o Brexitu, tak se pan Dolanský zeptal pana ministra Lajčáka, cituji: Neměl by Brexit Velkou Británii bolet?“ připomíná mediální odborník.

Moderátora zajímalo, zda by Brexit neměl Brity bolet

Přiznává, že chvilku lapal po dechu a snažil se tu otázku pochopit, jak byla míněna, zda to byl špatný vtip, nebo jestli má moderátor nějaký protibritský zájem, nebo co to mělo znamenat. „A pak jsem pochopil, že to byl prostě blábol. Jeden z mnoha stovek, z milionů blábolů, které se na nás sypou z České televize. Prostě co moderátora první napadne v duchu toho, jak nastavili ty události očima Davida Borka, zprávy očima a tak dále, tak tohle je svět očima pana Dolanského. Prostě ho v tu chvíli napadla tahle nesmyslná otázka, tak ji vyslovil. Úplně jedno, že to bylo v kontextu s šéfem slovenské diplomacie, tedy s osobou na poněkud jiné úrovni než je pavlačová paní Blažková, které by se tahle otázka možná líbila, možná by i zateoretizovala na téma, jak má Británii co bolet, jestli klouby, nebo Brexit, ale to byl najednou úplně jiný svět. Najednou jsme se propadli z nejvyšších pater normální lidské i politické komunikace do totální žumpy nemyšlení, hlouposti, samolibosti, arogance,“ míní Petr Žantovský, že to dává poměrně trefný obraz žurnalistiky v České televizi.