Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), poslanec ČSSD a místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Foldyna, starosta města Jiříkov Michal Maják, ředitel odboru řízení restitucí Státního pozemkového úřadu Václav Kohlíček, diecézní ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha, věřící muž Josef Knopf a podnikatel Miroslav Timura diskutovali ve čtvrtečním pořadu České televize moderátorky Michaely Jílkové „Máte slovo“ o problematice církevních restitucí. A bylo se na co dívat.
Prozatím byla vydána jen čtvrtina požadovaného majetku. Církve stojí o tisíce hektarů půdy a téměř dva tisíce nemovitostí. Herman přesto zdůrazňoval, že schválením církevních restitucí stát ušetří. Timura se ale domnívá, že výše náhrad byla velmi přehnaná. „Myslím, že částka je to nemravná,“ zdůraznil. Za férové by považoval nulové finanční náhrady a nemovitosti vyjmenované ve výčtovém zákoně.
- TÉMA: Miliardy pro církve
Zákon je v mnohém nedokonalý
Štícha kontroval, že se církvím vrací to, co jim bylo dříve odcizeno. A navýšení o inflaci znamená, že církve dostanou to, co mají v průběhu času, nikoli najednou.
„Dovolím si nesouhlasit, církvím chybí pokora,“ udeřil znovu Timura, podle něhož církve dostaly diamantový padák, který ale nedostali ostatní restituenti.
Od pána z publika, který zastupoval Církev československou husitskou, zaznělo, že se církev vzdala 135 miliard na patronátních právech. V tu chvíli do debaty vstoupil Foldyna, který připomněl, že na počátku devadesátých let se restituentům vracel majetek v podstatně nižších finančních relacích. „Ale my jako církve nemůžeme za to, že nároky církví byly vypočítávány až dvacet pět let po revoluci. Foldyna ovšem přidal další argument.
„Ale ten zákon je v mnohém nedokonalý, chybí nám výčtový zákon, my vlastně dodnes nevíme, co církvím vracíme,“ poznamenal k tomu Foldyna. A starosta Maják mu v tom dal za pravdu, neboť není řečeno, jak to bude s objekty, v nichž jsou dnes např. školy. Na to dal odpověď Štícha. „Zákon jasně říká, že po obcích a po krajích církve nemohou nic žádat,“ poznamenal církevní ekonom s tím, že církve mohou žádat o majetek, který jim byl v patřičné době odňat, ale jestliže na něm v průběhu let vyrostla budova, pak tuto budovu církev nárokovat nemůže. Mohla by dostat jen ten majetek, který zůstal v původním stavu.
Jenže znovu udeřil Foldyna tvrzením, že si v zákoně stát sám pro sebe stanovil šibeniční lhůty, za což prý odpovídá exministr financí Miroslav Kalousek a další členové TOP 09. „Ten zákon zde máme a je třeba ho respektovat i přes jeho nedokonalosti,“ poznamenal k tomu ministr Herman.
Církev po nás chce nehorázný nájem, udeřil ředitel domova důchodců
Zvýšeným hlasem do vysílání vstoupil ředitel domova důchodců, který funguje pětačtyřicet let a nikdy nebyl tento domov v takovém ohrožení, jako je dnes. „Jeden řeholní řád po nás požaduje nájemné dva miliony a čtyři sta tisíc korun,“ rozpálil se ředitel. Věřící pan Knopf si posteskl nad tím, že se tu mluví o řádu, jehož zástupci nejsou přítomní ve studiu. Jílková ale okamžitě reagovala: „Přijde Vám normální, že se požaduje tak vysoké nájemné po zařízení, které nemá třeba ani hygienické potřeby pro klienty?“
Štícha se přesto snažil mírnit vášně. “Jestliže někdo získá zpátky budovu, která není v úplně dobrém stavu, tak chce získat dostatek prostředků na to, aby se objekt dostal zpátky do dobrého stavu,“ podotkl diecézní ekonom. Ministr Herman k tomu dodal, že toto je nešťastný případ, o kterém nemá bližší informace a je ho třeba řešit, ale je to ojedinělá věc, vedle níž existuje řada příkladů dobré spolupráce. V tom mu dala Jílková za pravdu a ministr přislíbil, že se o tuto konkrétní kauzu bude zajímat.
Senioři nemají na jídlo a církve to nezajímá
Z řad diváků ale zazněla další ostrá výtka, kterou vznesla dáma. „Církev by měla být morální autorita, tady něco hlásá a chová se hrůzně. Tady jsou důchodci, kteří přemýšlí, jestli si koupí jídlo nebo léky a vedle toho jsou církve, kterým je jedno, že jejich zákon byl schválen díky kriminálníkovi,“ rozčílila se paní, která podle vlastních slov pracuje také v zařízení pro seniory, a oni mají nárok jen na dvě plíny denně, protože navíc nejsou peníze. Tento stav paní považuje za nehorázný.
Činovník z Církve československé husitské dámě poděkoval za práci, kterou odvádí, je prý velmi záslužná. „Průměrný plat faráře v plzeňské diecézi je necelých patnáct tisíc korun,“ prozradil. A církve se snaží navrácený majetek investovat tak, aby za třicet let neskončily na dlažbě, protože tehdy už je stát podporovat nebude. Diváky také prosil, aby se napříště nenechali zmanipulovat nesmyslnými sliby u voleb a demagogickými tezemi. Církve totiž skutečně pomáhají.
„Dneska se neřeší, jak budou žít staří lidé, protože státní kasa je po devadesátých letech vykradená,“ rozčílila se znovu žena pečující o seniory.
Svůj názor vyslovil i Karol Hrádela, advokát zastupující kritiky restitucí, který spekuloval, že skrze církevní restituce mohou státu utíkat obrovské majetky. Kohlíček a Herman ujišťovali, že kontrola vydávaných majetků probíhá v nejvyšší možné míře.
Před kamerou zazněl také hlas staršího muže, který si postěžoval, že církve sice pečují o starší lidi, ale najdou se i případy, kdy si za to nechávají platit nemalé peníze a za pozornost stojí, že starší občané převádějí na církve své majetky. Diecézní ekonom Štícha oponoval, že může uvést řadu příkladů pomoci církví občanům, jen je nenosí v hlavě, nicméně lze dohledat výčet.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
